V sezóně 2015 jsem opět jezdil mimo běžných vyjížděk, dlouhých maratonů, závodů a výprav, které jsem zde
částečně zaznamenával, také hodně do práce. Celkově tedy, i s cestami do práce, jsem za tuto sezónu naměřil
ujetých 3 222 km a 188 hodin strávených na kole. |
Celkově ujeto: |
2031.16 km |
Průměrná rychlost: |
18.07 km/h |
Hodin v sedle: |
112 h |
Maximální rychlost: |
64.58 km/h |
Maximální vzdálenost: |
222.16 km |
Průměr maximální rychlosti: |
54.73 km/h |
Průměrná vzdálenost: |
61.3 km |
Medián maximální rychlosti: |
54.41 km/h |
Medián vzdálenosti: |
50.44 km |
Medián průměrné rychlosti: |
18.34 km/h |
Ačkoliv bylo v lednu často mrazivo, našly se i dny, kdy teplota vystoupala výš nad nulu a dalo se tak krásně vyjet na kolo.
Únor už tak úrodný nebyl, ale i tak jsem se alespoň jednou protáhl. V březnu už jsem byl i párkrát na kole v práci
a menší vyjížďky okolo Prahy také nebyly špatné. Na konci března jsem se byl podívat v Lánech a v půli dubna na zbraslavské Šanci.
Květen začal již teplým počasím, a tak jsem se vydal na dvoudenní vyjížďku na Křivoklátsko a Brdy, a zakončil jej brody okolo
Zahořanského potoka. Začátkem června jsme využili dlouhý den a vydali se na letošní nejdelší jednodenní vyjížďku
z Roudnice do Hradce, kdy jsme ujeli 222 km za celkově 16 hodin. Začátek července jsem strávil tydenní cyklodovolenou
v Jižních Čechách zakončenou Orientačním MTB závodem na Zvůli. Koncem července jsem se zůčastnil trailové vyjížďky D.Ride
s Mistrem světa v bike trialu Pepou Dresslerem, což mě vyhnalo hned začátkem srpna udělat trailovou sondu do Šárky.
Během srpna jsem stihl ještě navštívit Jižní Čechy a zazávodit si na Malíkov Open, v Praze pak výlet do Loděnice
a DH pojezd ve Všenorech. V září jsem navštívil singletrack v Novém Městě na Moravě a moje oblíbené Bubovické vodopády.
V říjnu jsem se zůčastnil závodu Gumák na Vysočině a podnikl jeden větší výlet podél potoka Loděnice a kolem Kladna.
Listopad dal ještě jednu úžasnou vyjížďku v pohoříčku Džbán na Lounsku, kde jsme se si Jiroušem krásně užili kopce a
navštívili zříceninu hradu Pravda. Ke konci listopadu jsem zajel do Prokopského údolí jako trénink na Orientační MTB závod
Po stopách Jacka Ferneta. Ferneťáka jsme zajeli s Jiroušem a Dedym na výbornou,
objeli jsme v limitu všechny kontroly, vypořádali se se všemy defekty i dohledávkami kontrol. V prosinci už jsem vyjel
jen na Okoř a přes Řež zpět do Prahy. |
Datum: |
30.8. |
Průměrná rychlost: |
6.7 km/h
|
Vzdálenost: |
16 km |
Maximální rychlost: |
54 km/h |
Sjezd ve Všenorech. V neděli po rozlučce jsme už neměli se Zelím sílu na nějaké výkony, a tak jsme vyjeli
do Všenor najít sjezdovou dráhu. Připojil se k nám také kolega Peter a mohli jsme vyrazit. Ze Všenor jsme vyjeli
po žluté a hned v prvním lese objevili obří odpaly. Dále do kopce pokračovala výborná trať plná hravých překážek
a strmých sjezdů. Pěšky jsme šlapali 40 minut po dráze až na vrchol Červené Hlíny, abychom si mohli užít skvělý
ale náročný pojezd. Hned v prvním sjezdu jsem na ostrých kamenech prorazil duši, ale výměna proběhla rychle a my
jsme mohli pokračovat. Sjeli jsme si za celý den ještě několikrát, píchl jsem pak ještě jednou a hlavně jsem ztratil
tachometr. Tím moje přesné popisy jednotlivých vyjížděk končí a přesunuji je výhradně na portál
Strava.com |
Datum: |
29.8. |
Průměrná rychlost: |
14.37 km/h
|
Vzdálenost: |
36.21 km |
Maximální rychlost: |
49.4 km/h |
Rozlučka se svobodou. Po Jiroušově rozlučce se svobodou jsme vyjeli ještě se Zelím vystřízlivět do Šárky.
Vyjeli jsme po červené kolem Aritmy ke Džbánu, po žluté na trail okolo Vaníčkova pomníku, podél lesa do Nebušic
až na vyhlídku, sjeli jsme pěkným sjezdem do Šáreckého údolí, dali si občerstvení a vyjeli po červené opět do Nebušic
a dále až Nad Truhlářku. Odtud jsme pokračovali po zelené přes Horoměřice, Kozí hřbety do Tichého údolí
a Tichým údolím do Únětic do pivovaru. Po krátké pauzičce na tři piva jsme z Tichého údolí vyjeli na Suchdol,
sjeli do Lysolajů a mým oblíbeným sjezdem do Šáreckého údolí. Tím jsme pak dojeli na Jenerálku a zadem do Vokovic.
Moje dvě a Zelího jedno píchnutí nemohlo překazit perfektní vyjížďku po pivních krásách Prahy 6. |
Datum: |
24.8. |
Průměrná rychlost: |
22.21 km/h
|
Vzdálenost: |
62.95 km |
Maximální rychlost: |
53.85 km/h |
Loděnice. Nedělní odpoledne jsem vyjel po silnici z Prahy přes Liboc do Hostivice a Chýni až k Rudné,
kde jsem přejel po polní cestě do Drahelčic, kde začala pravá teréní zábava. Po žluté jsem sjel do Nenačovic
Vyjel na Mladiny a opět sjel do Malých přílepů. Po zelené do Lhotky u Berouna a po modré přes Chrustenice až
do Loděnice. Zpět jsem zvolil zelenou přes Vysoký Újezd, ve kterém jsem měnil píchlé přední kolo.
Po zelené jsem dojel až do Chýnice a po cyklostezce 0013 přes Ořech do Stodůlek. Přes Vidouli, Motol
a Hvězdu jsem dojel pěkný rychlý výlet až domů. |
Datum: |
15.8. |
Průměrná rychlost: |
20.58 km/h
|
Vzdálenost: |
43.67 km |
Maximální rychlost: |
63.39 km/h |
Malíkov Open. Malíkovský MTB závod začal jako vždy v Malíkově nad Nežárkou, startovali jsme do kopce po cyklostezce 32,
přes Novou Ves a na modrou až na Kovář. Z Kováře jsme sjížděli lesní cestou, přejeli Koštěnický potok a cestičkami
České Kanady přes Lhotu a vrchol Bída do Číměře. Svahy údolí Koštěnického potoka jsme si užili ještě několikrát,
když jsme přes Kunějovský kopec a Kunějov pokračovali po žluté přes Kozlíkův kopec ke Kačležskému rybníku.
Přejeli jsme hráz a po modré vyšlápli další kopec. Do Hejlíčku jsme se tentokrát nepodívali, ale objeli ho přes další dva
kopce. To už jsme se vrátili na asfaltku 32 z Nové Vsi do Malíkova, který jsme ještě obvykle objeli po poli a proťali
cílovou pásku. Ta už na mě nezbyla, ale i tak to byl silný zážitek. Další výborně naplánovaný závod plný krásných
pasáží, tentokrát pěkně strmých kopců, které byla radost sjíždět i zdolávat směrem vzhůru. |
Datum: |
14.8. |
Průměrná rychlost: |
20.14 km/h
|
Vzdálenost: |
24.27 km |
Maximální rychlost: |
48.85 km/h |
Křemešník. Vyjel jsem si takhle páteční odpoledne v nových botách (protože jsem si staré zapomněl v Praze),
z Rynárce po žluté přes Pavlov, Putimov do Proseče pod Křemešníkem a po červené krásným lesním výjezdem na Křemešník.
dolů jsem zvolil modrou, která vede přímo dolů podél sjezdovky také lesem a dále do Lešova. Tam jsem nezvládl odbočit
a dojel jsem po silnici k Radňovu. Tam jsem zjistil ušlé zadní kolo (opět) a měnil jsem duši. Protože nezbýval čas,
vrátil jsem se po zelené do Pavlova a po žluté do Rynárce. Nové boty super, alespoň jsem je trochu zajel
před zítřejším závodem. |
Datum: |
2.8. |
Průměrná rychlost: |
16.45 km/h
|
Vzdálenost: |
24.91 km |
Maximální rychlost: |
48.85 km/h |
Traily v Šárce. Navnazen traily z D.Ride jsem vyrazil tentokrát sám do Šárky objevit nové cestičky.
Vyjel jsem kolem Džbánu na žlutou pod mekáčem. Po té chvíli jel a u Šestákovy studánky se odděluje malý trail v lese
podél asfaltky. Několikrát jsem se na asfaltku vrátil, abych mohl zase zajet do lesa a užít si trochu přírody.
Tak se lesem objede Vaníčkův pomník až k odbočce Na Padesátník. Tam jsem jel kousek po A33, ale odbočil jsem z ní
a cestou po kraji lesa pokračoval do Nebušic. Ihned na kraji Nebušic jsem odbočkou z červené vyjel na vyhlídku,
odkud vede lesem cesta s uměle připravenými skoky. Dají se ale v pohodě objet a já si tam užil pěkný sjezd bez skoků.
Udělal jsem menší odbočku po cestě vedoucí po vrstevnici, která mě ale odvedla do skal, a tak jsem se raději vrátil,
abych dokončil ten pěkný sjezd. Do údolí jsem sjel u osady Želivka na cyklostezku A163, po které jsem kousek jel směrem
na Jenerálku, ale hned za můstkem odbočil vlevo opět do lesa. Jetelný výšlap a pěkný sjezd po větší cestě k osadě Vizerka.
Pak jsem odbočil opět vlevo, ale po výšlapu k zahrádkářské osadě jsem trochu zaváhal a zajel po cestičce do nepěkného
křoví. Po asfaltu jsem se vrátil do Nebušic, projel pěknou čtvrtí Na Malé Šárce, kousek použil žlutou, a hned na kraji
z ní odbočil doprava do prudkého výšlapu na červenou. Tento úsek by byl perfektní obráceně. Po červené jsem dojel
Nad Truhlářku a po modré projel Housle, celé Lysolaje, až do Dolní Šárky mým oblíbeným sjezdem. Výjezd jsem
namířil po červené, kterou jsem si pak trochu zkrátil rovnou k Matějovi, opět kousek po červené a tam, co odbočuje modrá
jsem odbočil na cestu po vrstevnici. Projel jsem celý trail úbočím Zlatnice až ke svodidlům, kousek se svezl po
Horoměřické a opět do lesa, zprvu brutál výjezd, pak cesta po vrstevnici kolem Červeného vrchu a zase výjezd do Vokovic.
Napoprvé jsem objevil opravdu zajímavé traily, některé jsem tedy již velmi dobře znal, a o některých aspoň tušil.
Posléze jsem zjistil, že jsem píchnul obě kola. |
Datum: |
22.7. |
Průměrná rychlost: |
11.5 km/h
|
Vzdálenost: |
27.9 km |
Maximální rychlost: |
52.9 km/h |
D.Ride vol.5 Prokopským údolím. Ve středu po práci jsem se vydal na veřejnou trailovou vyjížďku pořádanou
Pepou Dresslerem zaměřenou na prudkou jízdu s kopce. Z práce jsem
dojel do Prokopského údolí přes Folimanku, Výtoň, přes most, Smíchovem a po cyklostezce A1 přes Zlíchov.
Sešlo se nás asi 50, spousta výborných bikerů. Vyšlápli jsme pěšinou na Děvín, sjeli prudký kopeček lesem do Butovic,
zase nahoru a skalnatým sjezdem K Nové Vsi. Vyjeli jsme nahoru na žlutou, po které jsme jeli jen kousek,
další trailová pasáž po vrstevnici a zase prudce dolů lesem na žlutou až k Dalejskému potoku. U křižovatky zelené a A33
jsme si vyzkoušeli sjezd ze skalky bez brzd, objeli Červený lom Opatřilka a zpět na zelenou velmi prudkým sjezdem
pěšinou po louce. Po zelené jsme se vrátili zpět ke skalce sjížděné bez brždění a pokračovali po ní ještě kousek
k několika schodům. Po instruktáži je dost lidí vyjelo, pár prorazilo duši a ti co neměli ještě dost pokračovali
výjezdem na žlutou nad Prokopským údolím. Přejeli jsme Barrandov a malou zajížďkou Chuchelským hájem jsme se dostali
na Branický most. Po sjezdu schodů jsme si všichni zasloužili pivko ve sportovním areálu Hamr, kde končila naše vyjížďka. |
Datum: |
11.7. |
Průměrná rychlost: |
18 km/h
|
Vzdálenost: |
94.8 km |
Maximální rychlost: |
61.6 km/h |
MTBO Zvůle. Orientační závod hlídek na Zvůli jsem letos absolvoval v týmu s Dedym, bezva parťákem,
co nezkazí žádnou akci, vyzná se v terénu i v mapě a ikdyž už nemůže, dokáže pěkně zamakat.
Ze Zvůle jsem vypálili po kontrolách přes Terzín, Horní Radíkov, Radíkov, Matějovec, Stoječín,
psí hřbitov na Graselově stezce za Peníkovem, po cyklostezce
1006 přes Stálkov, Staré Město pod Landštejnem, Dobrotín do Kláštera. Po modré přes Jelení vrch k Pomezí,
a lesem přes občerstvovačku, kde si Dedy v rámci disciplíny zastřílel ze vzduchovky. Jednou minul,
a tak musel na trestné kolo se samopalem do lesa. Pokračovali jsme kličkami do Kaprouna, po zelené
k prameni Járy Cimrmana a Kunžackým lesem okolo Vysokého kamene, kde jsem se mírně ztratili
a museli se prodírat neprostupným houštím, ke Struze a po červené do Kunžaku. V polích u Komorníka
jsme zase přehlédli dřevěnou závoru, za kterou byla velká lípa, a tak jsme se od Komorníka trochu vraceli.
Nic nás ale neodradilo a makali jsme dál přes Leštinu, Strmilov, Malý a Velký Jeníkov do Maršova,
k rybníku Vobrov a zpět, nyní už jen rychlým dojezdem přes Olšany, Suchdol, Mosty až na Zvůli.
Dojeli jsme deset minut před limitem a v kategorii mužských hlídek jsme obsadili se ztrátou devíti bodů
za jednu nevyzvednutou kontrolu v kopcích za Heřmančí zasloužené páté místo z dvaceti pěti. |
Datum: |
9.7. |
Průměrná rychlost: |
14.53 km/h
|
Vzdálenost: |
47.09 km |
Maximální rychlost: |
60.25 km/h |
Landštejn. Další vyjížďka z Komorníku byla směřována stejným směrem. Nejdříve jsme objeli Komorník ze
strmilovské strany po hrázi do kempu U Sedláka. Pak jsme se vydali do Leštiny, po zelené do Suchdola
a po modré přes Mosty na Skalku. Pod Skalou jsme tuto modrou opustili, přejeli po silnici na jinou,
po které jsme pokračovali přes Rožnov až na Landštejn. Zpět jsme se vraceli po červené přes Vitiněves
a Kaproun. Pod Vysokým kamenem jsme červenou nechali zmizet v lese a do Kunžaku jsme dojeli po cyklostezce
1116. Opět jsme objeli Komorník přes kemp a po hrázi až k chatě. Pěkná projížďka se staříkama. |
Datum: |
5.7. |
Průměrná rychlost: |
15.55 km/h
|
Vzdálenost: |
20.57 km |
Maximální rychlost: |
51.69 km/h |
Kolem Komorníku. Dovolenou na jihu Čech jsem začal krátkou vyjížďkou okolo Komorníku se švagrem Jirkou.
Vyjeli jsme po hrázi do Leštiny, po zelené přes Jalovčí do Suchdola, po modré přes Mosty na Skalku
a po cyklostezce 1119 ke Struze. Po červené jsme se vrátili do Kunžaku a na Komorník. |
Datum: |
28.6. |
Průměrná rychlost: |
21.88 km/h
|
Vzdálenost: |
57.14 km |
Maximální rychlost: |
53.85 km/h |
Týnecký potok. Krásné nedělní odpoledne mě vyhnalo alespoň na chvíli na kolo v okolí Prahy.
Vyrazil jsem z Vokovic po červené ke Džbánu, lesem okolo cyklostezky A33 Na Padesátník, po cyklostezce 0078
do Přední Kopaniny a přes Preláta na červenou, po které jsem pokračoval přes Tuchoměřice do Číčovic. Odtud
jsem začal žlutou, po které jsem vícemíně jel až do konce do Zákolan, přes Dřetovice, Koleč a Týnec. Ze Zákolan
jsem jel po zelené do Kovárů a dále pokračoval po červené na Okoř. Pak jsem zvolil asfaltovou variantu po modré přes
Noutonice do Statenic, odkud jsem pokračoval lesem po žluté výšlapem na Svatou Juliánu. Do Prahy jsem se vrátil zajížďkou
po červené přes Horoměřice a po zelené Nad Truhlářku. Na Jenerálku jsem sjel boční cestou, která ústí na žlutou u Nebušického
potoka. Velmi rychlá a příjemná projížďka. Jen mi v Horoměřicích došla energie, ale aspoň jsem se o to víc těšil na večeři. |
Datum: |
6.6. |
Průměrná rychlost: |
18.73 km/h
|
Vzdálenost: |
222.16 km |
Maximální rychlost: |
54.82 km/h |
Summersemester ending 2015 z Roudnice nad Labem do Jindřichova Hradce.
Ráno za svítání jsme s kamarády vyjeli z Roudnice nad Labem po levém břehu Labe po cyklostezce 2 do Mělníka,
přejeli na pravý břeh a pokračovali přes Neratovice do Kostelce nad Labem. Přejeli zpět na levý břeh a po cyklostezce 0019
jeli přes Brandýs nad Labem do Lázní Toušeň. Labi jsme dali sbohem a začali stoupat přes Mstětice a Jirny na jih.
Klánovický les jsme projeli víceméně po zelené a za ním jsme najeli na cyklostezku 8207, po které jsme jeli přes Dobročovice
do Březí. Projeli jsme Říčanský les do Tehova a dále po cyklostezce 8173 přes Menčice, kde jsme doplnili zásobu vody,
do Mnichovic. Po cyklostezce 0020 jsme pokračovali přes Mirošovice, okolo potoka Mnichovka k Sázavě. Kolem Sázavy
jsme jeli po červené do Čerčan a dále po cyklostezce 0064 do Benešova. Tam jsme si dali oběd a doplnili vodu. Po hodině
odpočinku jsme opět stoupali, po zelené přes Mokrou Lhotu do Líšna a po silnici přes Jinošice a Ouběnice. V kopci se Kačka
rozhodla nás opustit a dojet vlakem, a tak jsme pokračovali jen ve třech s Jiroušem a Romčou.
Po cyklostezkách 0093 přes Jankov, 0042, 1179 a 1177 do Mladé Vožice, kde jsme si koupili jídlo a vodu.
Po svačině jsme pokračovali po silnici 137 do Dolních Hrachovic a po cyklostezce 1172 do Chýnova.
Turovecký les jsme projeli po červené a po cyklostezce 1173 pokračovali přes Dlouhou Lhotu k Choustníku.
Odtud po cyklostezce 1172 do Tučap a po greenway 32 přes Dírnou a Pluhův Žďár, se zapadajícím Sluncem v zádech,
do Jindřichova Hradce. Celkově 16 hodin krásné projížďky a výhled na velký kus Severních, Středních a Jižních Čech za tu
námahu v třicetistupňovém vedru určitě stál. |
Datum: |
5.6. |
Průměrná rychlost: |
21.38 km/h
|
Vzdálenost: |
63.09 km |
Maximální rychlost: |
55.32 km/h |
Do Roudnice po červené přes Říp. Páteční odpoledne jsem vyjel z práce přes Václavské náměstí, náměstí Republiky,
Štefánikův most, Strossmayerovo náměstí a po cyklostezce A310 přes Stromovku do Tróji. Odtud jsem pokračoval
po červené turistické trase až do Roudnice nad Labem. Trasa vede zpočátku po pravém břehu Vltavy přes Řež do
Kralup nad Vltavou, kde jsem přejel most a pokračoval po levém břehu do Nelahozevsi. Tam se červená odklání
od řeky a po strmém výšlapu vede Dvořákovou stezkou. Druhý díl Hleďsebe byl tentokrát dobře sjízdný,
pěkně suchý a bez hlubokých kolejí. Z Nových Ouholic, kde se zase červená připojuje k řece, jsem
pokračoval do Mlčechvostů. Tam jsem Vltavu viděl naposledy a pokračoval dále po červené přes Jeviněves,
přičemž hrad Jevín jsem objel po silnici kvůli strmé lesní pasáži. Přes Pomoklinu už jsem jel zase po červené a
přes Ctiněves jsem zamířil pod Říp. Při výšlapu jsem se mírně ztratil, dostal křeč do lýtka a trochu unavil.
Menší svačina s překrásným výhledem to ale vše vynahradila, a tak jsem se pustil do sjezdu z Řípu.
Ze strany k Rovné je velmi dobře sjízdný. Po červené přes Krabčice jsem ještě sjel Hostěraz a už jsem byl v Roudnici.
Původně pouze přibližovací výlet nakonec získal výšlapem na Říp i trochu dobrodružnější ráz a já byl plně rozhýbán na
zítřejší cestu na jih. |
Datum: |
31.5. |
Průměrná rychlost: |
18.44 km/h
|
Vzdálenost: |
85.39 km |
Maximální rychlost: |
57.95 km/h |
Brody Zahořanského potoka. Z Vokovic jsem vyjel přes Petřiny, Vypich, dolů do Motola, přes Košíře nahoru do Jinonic
a asfaltovým sjezdem po cyklostezce A122 do Hlubočep. Po cyklostezce A12 jsem se dostal přes Barrandovský most,
a po A22 do Michelského lesa. Z Roztyl na Opatov jsem to urychlil metrem, protože tam už na mě čekal kolega Adam,
se kterým jsme pokračovali po A209 do Újezdu, A11 do Průhonic, kde jsme se napojili na červenou. Po té jsme objeli
Průhonický park, projeli Osnici a pokračovali až do Psár. Malý nákup u místního asiata, který sice neumí ani slovo česky,
ale má otevřeno každý den. Dále jsme pokračovali po modré přes Libeř, kde je pěkná dřevěná lávka pro pěší, a kolem
Zahořanského potoka přes Zahořany, za kterými se na trase překonává až deset brodů. Většina je možná objet po lávce,
ale bylo teplo, tak jsme se rozhodli všechny projet. Úspěšně! V Libřicích u Davle, kde se Zahořanský potok vlévá do Vltavy,
jsme si dali rychlé pivní občerstvení a pokračovali výjezdem po červené přes Oleško a Březovou na sjezd do Vraného
nad Vltavou. Odtud už jsme dojeli podél Vltavy po cyklostezce A2 až pod Vyšehrad, kde jsem Adama opustil a dojel přes
Smíchov, Strahov, Ladronku a Petřiny domů. Velmi pěkná odpolední vyjížďka za letního počasí. |
Datum: |
9.5. |
Průměrná rychlost: |
18.24 km/h
|
Vzdálenost: |
123.24 km |
Maximální rychlost: |
59.66 km/h |
Z Berouna přes Brdy. Druhý den odpoledne jsme vyjeli opět všichni čtyři z Berouna po cyklostezce 0052,
vyšlapali jsme na Zdejcinu a pokračovali přes Hudlice, po 0055 přes Březovou až na Točník.
Kamarády jsem opustil a sám pokračoval po asfaltu do Žebráku, po modré přes Chlustinu, Otmíče do Lochovic.
Po červené jsme vyjel na Plešivec, který jsem ale objel po žluté a modré. Od rozcestí u Viklanu jsem už po červené
pokračoval přes Komorsko, okolo Studeného vrchu, přes Jelení palouky, Vrážky, Skalku a Černolice až do Jíloviště.
Technicky náročná hřebenová stezka plná volných kamenů a kořenů, která často obsahuje i složité výjezdy a příkré sjezdy.
Z Cukráku jsem sjel k Berounce, bohužel jsem netrefil přesně žlutou, a z Černošic po levém břehu pokračoval po cyklostezce
A1 do Radotína. Po A11 a A114 přes Lochkov jsem dorazil do Slivence, odkud jsem po modré přes Holyni přijel do Prahy
a přes Nové Butovice a Bucharovu jsem sjel do Motola, vyjel na Vypich a přes Petřiny dojel domů až po tmě.
Velmi náročná odpolední vyjížďka, při které jsem dost zmokl, ale užil si překrásnou nedotčenou přírodu. |
Datum: |
8.5. |
Průměrná rychlost: |
17.94 km/h
|
Vzdálenost: |
93.5 km |
Maximální rychlost: |
64.58 km/h |
Do Berouna přes Křivoklát. Sváteční slunné odpoledne jsem vyjel z Prahy po cyklostezce 201 přes Hvězdu do Sobína,
pak přes Břve, Chýně do Úhonic. Okolo Ptic jsem objel polňačkou a už jsem sjížděl po zelené brutál pod Údersko.
Po zelené jsem pokračoval Zabitou roklí přes Malé Přílepy až do Lhotky u Berouna, odkud jsem po žluté objel Plešivec.
Ve sjezdu jsem žlutou ztratil, ale i tak byl sjezd hodně výživný. V Hýskově u kostela jsem se potkal s kamarády Dedym, Míšou
a Lukym a vydali jsme se společně po cyklostezce 0051 do Chyňavy, odkud jsme pokračovali po červené přes Muňavu do Běleče.
Po cyklostezce KO7 jsme sjeli do Zbečna a po zelené přírodním parkem Brdatka do Písků. Na Křivoklát jsme dojeli po
Leontýntýnčině stezce, dali si klobásu a pivko a pokračovali po cyklostezce KO8 přes Roztoky až do Nižboru.
Po pravém břehu Berounky jsme Po stopách českých králů dojeli až do Berouna, kde jsme přespali u Dedyho.
Krásné výhledy na krajinu a pohodový výlet zakončila návštěva pivovaru Medvěd. |
Datum: |
22.4. |
Průměrná rychlost: |
24.75 km/h
|
Vzdálenost: |
61.87 km |
Maximální rychlost: |
61.67 km/h |
Klánovice. Z práce jsem vyjel odpoledne po Vinohradské a Černokostelecké až do Štěrbohol, okolo Kutnohorské do Dolních
Měcholup, a přes Dubeč jsem se dostal na modrou, po které jsem přes Běchovice dojel do Xaverovského háje.
Z Xaverova jsem pokračoval po cyklostezce 14 přes Horní Počernice a po 17 do Zelenče. Přes Radonice jsem dojel do Satalic
a po žluté přes Vinořský park do Vinoře. Toť téměř veškeré terénní vyžití a po cyklostezce 8100 jsem pokračoval do Čakovic.
Přejel jsem do Ďáblic, po žluté do Kobylis a po zelené do Tróji. Pak už jen přes Stromovku a po Evropské domů.
Pěkná a rychlá jarní vyjížďka. |
Datum: |
15.4. |
Průměrná rychlost: |
18 km/h
|
Vzdálenost: |
48.53 km |
Maximální rychlost: |
55.82 km/h |
Jedna Šance za druhou. Odpoledne po práci jsem vyjel z Modřan po cyklostezce A2 na Zbraslav, po žluté jsem vyšlápl
na Šanci, sjel na Točnou, po silnici přejel do Dolních Břežan a po zelené po druhé straně Břežanského údolí
zase nahoru. Na hradiště Závist jsem vyjel po žluté a po ní jsem i sjel brutálním sjezdem zpět na Zbraslav.
Přejel jsem most přes Vltavu a pokračoval po červené přes Berounku do Radotína, přes Šulavu až pod Kulivou horu.
Nahoru jsem vyjel po modré a pokračoval po ní kolem Kalinova mlýna, přes Ořech, okolo Řepory, na Stodůlky,
po Jeremiášově na Slánskou a po cyklostezce 201 přes Hvězdu a Petřiny domů. Bylo téměř letní počasí a překrásná
vyjížďka perfektně osvěžila pracovní týden. |
Datum: |
28.3. |
Průměrná rychlost: |
17.47 km/h
|
Vzdálenost: |
111.69 km |
Maximální rychlost: |
52.2 km/h |
Lány. Z Prahy jsme vyjížděli s Jiroušem za velmi hnusného počasí, byla zima a mrholilo. Vyjeli jsme z Podbaby
přes Paťanku, cestou ve svahu Horní Šárky, ke Kalinovu Mlýnu, po cyklostezce A17 do Nebušic a po žluté ke hřbitovu.
Dále jsme zvolili asfaltovou variantu přes Přední Kopaninu, Kněžívku, Kněževes, Dobrovíz, Hostouň, Dolany až
do Velkého Přítočna, odkud jsme pokračovali po cyklostezce 0017 do Srb. Asfaltu bylo dost, a tak jsme vyrazili
po červené přes Kačice, Lodenici, do Nového Strašecí, kde jsme se naobědvali a pokračovali na zelenou,
po které jsme dojeli k Pilskému rybníku. Do Lán jsme dorazili po žluté, dlouho jsme se zde ale nezdrželi
a pokračovali po červené na Nové Mýto, odkud jsme sjeli celou žlutou až do Unhoště. Pěkná a místy i náročná
stezka. Jirouš cestou zasekl řetěz a trochu ho zohýbal. Vyřešila to ale nýtovačka a odstraněný jeden článek.
Z Unhoště jsme dojeli po silnici 201 přes Jeneč do Hostivic a okolo letiště domů. Zezačátku jsme se trochu
natrápili špatným počasím a silným protivětrem, odpoledne už bylo ale krásně a celý den jsme se parádně užili. |
Datum: |
19.3. |
Průměrná rychlost: |
21.45 km/h
|
Vzdálenost: |
27.96 km |
Maximální rychlost: |
58 km/h |
Prokopské údolí. Po nepovedeném dojetí do práce, kdy jsem píchl, jsem nasadil nový zadní plášť Rocket Ron
a vydal se z náměstí Míru přes Folimanku po cyklostezce A23 a z Vítoně po A2 okolo Vltavy do Braníka. Přejel
jsem Barrandovský most a po A12 projel Prokopské údolí až do Řeporyjí. Po A123 a cyklostezce ŘE-HL jsem dojel
k Hůrce a po A33 na Bucharovu. Do motola jsem sjel golfovým hřištěm po cyklostezce A330 a po A33 pokračoval
až na Vypich. Po 201 přes Petřiny jsem sjel do Vokovic a byl jsem doma. Rychlá jarní vyjížďka za krásného
počasí, ideální na protáhnutí po práci. |
Datum: |
8.3. |
Průměrná rychlost: |
14.2 km/h
|
Vzdálenost: |
36.07 km |
Maximální rychlost: |
49.3 km/h |
Sjezdy okolo Suchdola. Zelí na oplátku přijel do Prahy, tak jsem ho protáhl po mých nejoblíbenějších sjezdech
v okolí. Z Vokovic jsme vyjeli lesem okolo Červeného vrchu a sjezdem k Jenerálce. Následovala žlutá do Nebušic,
červená Nad Truhlářku a po cyklostezce 0077 jsme přijeli do Horoměřic. Po zelené jsme přijeli na Kozí hřbety a
užili si sjezd k Únětickému potoku. Okolo Trojanova mlýna jsme se vrátili do Suchdola, abychom zjistili,
že v cyklu otevřeno v neděli nemají a rozbitou Zelího přehazovačku nevyřešíme. Šlapat se ale dalo, a skopce
to jede i bez přehazovačky, tak jsme se sjeli Roztockým hájem zase do Tichého údolí a po cyklostezce 8100
jsme dorazili do Únětic. Navštívili jsme pivovar a občerstveni vyšlápli po silnici do Roztoků. Malá svačina
a už jsme se jali vyhledat vjezd do lesa, ve kterém místní sjezdaři vyrobili luxusní sjezdovou dráhu.
Tu jsme ale jen obhlédli a boční cestou sjeli k Maxmiliánce. Naštěstí, protože Zelí cestou vyklepal šroubky
zadní brzdy, která mu pod kopcem jen visela na bowdenu. Okolo potoka jsme popojeli a vyšlápli po žluté opět
do Suchdola, kde na oplátku mě prasklo lanko přesmykače. Hlubokou jsme sjeli do Lysolajů, po modré nad Šárku
a sjeli můj nejoblíbenější sjezd po červené do Dolní Šárky. Pak už jsme se jen vrátili po cyklostezce A17
k Jenerálce a Na Krutci vyšlápli zpět do Vokovic. I přes četné technické problémy perfektní vyjížďka. |
Datum: |
21.2. |
Průměrná rychlost: |
20.7 km/h
|
Vzdálenost: |
56.7 km |
Maximální rychlost: |
55.8 km/h |
Metel. Zima stále neustupuje, ale kolo si ujít nenecháme. Se Zelím jsme vyjeli na silničních strojích z Jindřichova Hradce
přes letiště do Děbolína a přes Matnou, Ratiboř a Hatín na Holnou. Po cyklostezce 1170 jsme pak dorazili na Cikar
a lesní asfaltkou na Metel. Po modré jsme se vrátili k Velkému závistivému rybníku a pokračovali po žluté a zelené
na 1170 k Novosedlům nad Nežárkou. Po silnici jsme se vrátili do Hatína, dali jedno rychlé pivko a přes Buk dorazili zpět
do Hradce. |
Datum: |
13.1. |
Průměrná rychlost: |
19.18 km/h
|
Vzdálenost: |
33.21 km |
Maximální rychlost: |
49.76 km/h |
Prosecké skály. Krásné úterní odpoledne jsem vyjel z práce hned jak to šlo, projel Italskou, po cyklostezce pod Vítkov
a Žižkovským tunelem ke Křižíkově. Promotal jsem se k Vltavě a po cyklostezce A2 projel Libeň. Po cyklostezce A26 jsem
pokračoval k parku Podviní, kde jsem začal sledovat naučnou stezku, která mě odvedla okolo bobové dráhy
přes přírodní park Prosecké skály na Střížkov. Odtud jsou nedaleko Ďáblice, kde začíná zelená, po které jsem pokračoval
přes Ládví, Čimický háj do Bohnic, odkud jsem sjel po modré od léčebny Bohnickým údolím k Vltavě. Kousek po červené na
přívoz a z Podbaby jsem pokračoval Roztockou a Kamýckou na Suchdol, už po tmě jsem sjel Sídlištní a Hlubokou do Lysolajů
a po modré nad Dolní Šárku. Po červené jsem dojel k rozcestí V Pískách a Horoměřickou sjel k Jenerálce a zadem do Vokovic.
Výborně strávené teplé a slunečné odpoledne. |
Datum: |
11.1. |
Průměrná rychlost: |
19.74 km/h
|
Vzdálenost: |
52.34 km |
Maximální rychlost: |
40 km/h |
Prokopské údolí tam i zpět. Tuto lednovou neděli nebylo ani mrazivo ani sychravo, a tak jsem se vydal
přes Petřiny, oboru Hvězda, Stodůlky, po modré okolo Řepory, po zelené Prokopským údolím do Braníka, okolo Vltavy
do Podolí a nahoru na Pražského povstání. Pauzička, svačinka a zpět do Podolí, Braník, Hlubočepy, Kosořskou
na Barandov a po žluté přes Klukovice do Prokopského údolí. Odtud stejně po zelené přes Holyni až do Řeporyjí,
po cyklostezce 0013 přes Stodůlky a po ŘE-HL na Vidouli. Zde jsem zjistil, že mám píchlé zadní kolo a vydal jsem se
k nedaleké pumpě, abych defekt opravil. Vyměnil jsem duši a domů jsem dojel přes Vypich a Petřiny. První letošní
vyjížďka skončila nevalně, přesto jsem si jí užil a těším se na další. |