| V sezóně 2016 si zaznamenávám veškeré vyjížďky na kole i další sportovní aktivity na portálu
Strava.com. Zde již jen ty nejzajímavější.
Byla to cyklisticky velmi úspěšná sezóna, najezdil jsem přes 6 000 km, nastoupal 95 km
a strávil tak v sedle přes 400 hodin. Ke konci sezóny jsem si koupil nové
kolo, tak si mohu přát jen, aby dlouho vydrželo a v příští sezóně mě kvalitně vozilo. |
| Začátek roku přinesl střídavé počasí, déšť, sníh, mráz, ale i teplé dny s teplotními maximy,
a tak se občas dalo vyjet na pěknou vyjížďku. V lednu to byl pojezd kolem Vltavy přes Řež,
v únoru pak návštěva Nižboru. Pak jsem byl trochu nemocný, trochu po vyříznutí pih, a tak je tu
půlka března, kdy opět není čas kvůli stěhování. V Roztokách, kam jsem se přestěhoval,
jsou na kolo pěkné stezky a do práce je to o kousek dál. Aktuálně mám projeté dvě trasy okolo 14 km,
které zvládám za 40 min. Obě vždy do Podbaby a Bubenče, jedna delší a plošší přes Stromovku a Strossmajerák,
druhá kratší a přes kopec na Letné a Staroměstské náměstí. Obě cesty se pak sbíhají na Václaváku a okolo Muzea
do práce. Zatím to zvládám dobře, týdně tak najedu do a z práce okolo 100 km, občas jedu totiž jinak
nebo naopak jinudy, abych to měl delší a zajímavější. Víc jsem začal zase jezdit v dubnu,
kdy už je pořádně dlouhý den a lepší počasí, ikdyž dokonce mrzlo a sněžilo. Zůčastnil jsem se letošního prvního
D.Ride s Pepou Dresslerem a zajel si zazávodit v běhu do Dehtář. Tam i zpět na kole. Květen dal jen pár vyjížděk,
podívali jsme se do Slivence a zajel jsem na návštěvu do Kadaně, kde jsem viděl i hnědouhelný důl. V červnu jsem se zůčastnil
firemního výletu, na který jsme jeli jako skupina na kole, ale hlavně jsem se vydal na dlouho plánovanou
dovolenou po českých horách.
Do konce června už jsem stihl jen další D.Ride v Řepích a na začátku července vyrazil autem na Slovensko trochu pochodit
pěšky po Roháčích. Zbytek července už dal jen pár vyjížděk kolem Prahy, ale hlavně orienťák na Zvůli, který se opět
parádně vydařil. V srpnu jsem byl autem opět bez kola na dovolené v Rumunsku a Bulharsku, což byl parádní relax,
pěší procházky a válení na pláži. Na kole jsem stihl jen pár vyjížděk u Prahy. V září jsem vytáhl kolo do Hradce
a vyjel si na Barboru, Javořici a Křemešník. Hlavně jsme ale zajeli na Rychlebské stezky, kde jsme si zajezdili
na parádních trailech. V říjnu jsem si pořídil nové kolo Scott Spark 730
a na něm se podíval na Landštejn, Kokořínsko a Macochu v Moravském krasu. Jezdí luxusně a ještě lépe fungují
všechny nové vychytávky. Listopad střídal déšť, mráz, mlhu a nakonec i teplo, takže jsem jezdil spíše kratší vyjížďky
kolem Roztoků a Prahy, ale vyjel jsem se i na jednu delší na Křivoklátsko a zůčastnil se orientačního závodu Po stopách Jacka Ferneta.
Naposledy jsem vyjel po Vánocích v Jižních Čechách na Červenou Lhotu a Čertův kámen. |
| Datum: |
26.11. |
Průměrná rychlost: |
20.5 km/h
|
| Vzdálenost: |
105.9 km |
Maximální rychlost: |
61.6 km/h |
| MTBO Po stopách Jacka Ferneta. Tradiční orientační závod cyklistických hlídek
v Příbrazi jsme si ani letos nenechali ujít. S Jiroušem a Petrem Písařem jsme vyjeli po krásách třeboňska a podívali
se během lovení kontrol například na několik mostů přes řeku Nežárku, a Lužnici, viděli jsme místní rybníky Holnou,
Velký Tisý, Rožmberk a Ženich a navštívili jsme malebné vesničky Stráž nad Nežárkou, Jemčinu, Karštejn, Val, Vlkov,
Lomnici nad Lužnicí, Starou Hlínu, Stříbřec a nakonec Příbraz, kde vše začalo a končilo.
Objeli jsme všech dvacet kontrol a do limitu zbývalo ještě dvacet minut. Vyjeli jsme si tam pěkné 13. místo. |
| Datum: |
20.11. |
Průměrná rychlost: |
18.6 km/h
|
| Vzdálenost: |
98.9 km |
Maximální rychlost: |
55.1 km/h |
| Nastoupáno: |
1432 m |
Čas v sedle: |
5 h 19 min |
| Křivoklátsko. Pěknou listopadovou neděli jsme věnoval vyjížďce na Křivoklátsko. Vyjel jsem dost pozdě,
až po desáté hodině, ale aspoň už byly silnice oschnuté a teplota vystoupla nad pět stupňů.
Vyjel jsem z Roztoků kolem vysílače Na Vršcích pod Alšovu vyhlídku, přes Kozí hřbety a po zelené do Horoměřic.
Dále jsem pokračoval po červené na Svatou Juliánu, sjel jsem si po červené i sjezd a před Tuchoměřicemi
odbočil na lesní cestu, která mě krásně dovedla až do Kněžívky. Odtud po cyklo 0101 přes Dobrovíz do Hostouně
a dále po silnici přes Dolany a Velké Přítočno až do Velké Dobré, kde jsem přejel dálnici a po zelené se vydal
do Valdeckého lesa, která jsem přejel po žluté. Po té jsem pak pokračoval přes Horní Bezděkov až na červenou k
Roučmídě. Tam jsem trochu ztratil směr, tak jsem si objel les a opět z Roučmídy se vydal po zelené na Muňavu.
Odtud jsem po červené dojel po červené na zříceninu hradu Jenčov, kde jsem krátce posvačil a pokračoval lesní
cestou kolem potoka do Nižboru. Hned na kraji jsem ale odbočil na modrou, po které jsem jel přes Chyňavu až do
Malých Kyšic. Po červené k Markovu Mlýnu a opět po modré až do Unhoště. Z Unhoště už jsem to vzal po silnici
přes Pavlov do Hostouně, odkud jsem se vrátil stejně, jako jsem přijel, po silnici, lesem kolem Tuchoměřic,
po červené přes Juliánu a po zelené přes Kozí hřbety, kde jsem prověřil zelenou hřebenovku. Až na pár trialových
prostupů se dá přejet a nakonec následuje prudký sjezd. Pěkná vyvážená vyjížďka za krásného počasí. Sice dost bláta,
ale aspoň jsem otestoval nový zadní blatník. Každopádně listopadová vyjížďka v kraťasech se cení. |
| Datum: |
29.10. |
Průměrná rychlost: |
16.1 km/h
|
| Vzdálenost: |
81 km |
Maximální rychlost: |
51.8 km/h |
| Nastoupáno: |
2293 m |
Čas v sedle: |
5 h 1 min |
| Moravský kras s Macochou. V rámci návštěvy sestry v Brně jsem se vydal na vyjížďku do další
krasové oblasti, tentokrát na Moravě. Z Komína jsem vyjel po zelené přes Medlánecké kopce,
po cyklo 5005 přes Medlánky a Řečkovice a po modré už jsem stoupal přes Ořešín do Útěchova.
Po zelené jsem dojel do Vranova a sjezd do Adamova jsem si užil po žluté. Po žluté jsem pokračoval
až k Máchově památníku a po červené dojel přes Rudice až k Macoše. Docela díra. Po schodech jsem sjel jen
kousek a po žluté pokračoval do Sloupu, po modré do Vavřince, po žluté do Petrovic a po zelené jsem sjel do Blanska.
Neuváženě jsem nevyužil občerstvení a po zelené pokračoval brutálním výšlapem přes Hořice do Šebrova, kde už žádné
občerstvení možné nebyla a mě se zmocňoval hlad. Nicméně jsem pokračoval, po modré na Babí lom a po červené přes
rozhlednu do Lelekovic. Kousek žluté do České, dále po červené pod Sychrov, po žluté pod Velkou Babu a po modré
do Bystrce. Domů už je to jen kousek, tak jsem dorazil po žluté a zelené hladový. Bylo sucho a cesta o poznání
sjízdnější než na Kokořínsku, ale i tak jsem si to řádně v napadaném listí a překrásné krasové oblasti užil. |
| Datum: |
23.10. |
Průměrná rychlost: |
17 km/h
|
| Vzdálenost: |
135.5 km |
Maximální rychlost: |
52.6 km/h |
| Nastoupáno: |
1989 m |
Čas v sedle: |
7 h 58 min |
| Kokořínsko. Z Roztoků jsem vyjel za husté mlhy s vidinou pěkného počasí rychlou spojkou
přes Stříbrník a kolem Vltavy do Řeže, po červené po pravém břehu pod Máslovice a po naučné stezce
až do Máslovic. Po asfaltu jsem dojel přes Dobrou Vodu do Zálezlic, po cyklo 7 přejel Vltavu a zdymadla
na Vraňansko-Hořínském kanále a po žluté dojel do Mělníka. Podíval jsem se na náměstí a po červené pokračoval
přes Chloumek a po žluté do Strážnic. Hned za Strážnicemi začal mordor. Bahýnko, neprostupný terén a padlé stromy
v Jandově rokli byly výživné. Po úvodní sekci Kokořínska jsem po žluté projel Zimořský důl a dojel přes Vidím
až do Nedvězí. Dále kolem Dražejova po modré a po žluté přes Kostelečky a nad Planým dolem, kde je nejhezčí pasáž
vysoko ve skalách po úbočí. Ze Zbrázděného vrchu jsem si užil krátký sjezdík po zelené do Planého dolu,
který jsem projel po modré až do Vojtěchova. Kousek po červené kolem Pšovky a po modré pod Močidly, k Náckově rokli
a dále do Sedlce. Po červené jsem projel ještě Kokořínský důl a podél Pšovky kolem Harasova dojel až do Lhotky.
Pak už jen žlutá a zelená do Záboří a po cyklo 2 do Neratovic. Na chvíli jsem si odpočinul při lahodné polévce
v restauraci Terasa hned u Labe a pokračoval po asfaltu přes Bašť do Klecan. Téměř po tmě jsem sjel po zelené
k Vltavě a po červené dojel do Řeže. Přejel jsem po lávce a po pravém břehu už dojel domů klasicky přes Žalov.
Slunce jsem se nakonec nedočkal, za to jsem si užil bláto, krásný terén, menší pády a především nový stroj,
u kterého jsem při větším hecu v lese zosmil přední kolo, když jsem přepadl přes řidla.
Naštěstí se to dalo silou trochu srovnat zpět. |
| Datum: |
16.10. |
Průměrná rychlost: |
19.6 km/h
|
| Vzdálenost: |
111.2 km |
Maximální rychlost: |
68 km/h |
| Landštejn a Stráž nad Nežárkou. První vyjížďku na novém kole jsem naplánoval hned druhý den od pořízení.
Vyjel jsem z Jindřichova Hradce po červené kolem Vajgaru a Hamerského potoka do Jindřiše, stále po červené
Jindřišským údolím, kolem Krvavého rybníka do Kunžaku, přes Kaproun až na Landštejn. Tam jsem za parádního
slunečného počasí posvačil a pokračoval po modré do Kláštera. S malou zastávkou na Mýtinkách pro doplnění vody
jsem pokračoval kousek Rakouskem, abych se napojil na zelenou na Peršlák, po které jsem dojel až do Lásenice.
Po pravém břehu Nežárky vede pěkná žlutá do Stráže nad Nežárkou a dále po levém břehu červená na Jemčinu.
Po červené jsem pokračoval přes Holnou až na sv. Barboru, kde jsem odbočil na Velký Ratmírov a Studnice,
abych se také tam pochlubil novým kolem. Pak už klasika po silnici do Hradce. Ačkoli byla polovina října,
počasí bylo parádní, krásně teplo a sluníčko. Kolo taky parádní, takže luxusní vyjížďka. |
| Datum: |
9.10. |
Průměrná rychlost: |
18.1 km/h
|
| Vzdálenost: |
128.4 km |
Maximální rychlost: |
54 km/h |
| Nastoupáno: |
1844 m |
Čas v sedle: |
7 h 5 min |
| Džbán. První volnou říjnovou neděli jsem věnoval kolu, ačkoli bylo zrovna po dešti a dost chladno.
Vyjel jsem z Roztoků po turistických stezkách přes Úholičky po cyklo 0081 do Velkých Přílepů a po silnici
přes Svrkyni a Hole do Podholí. Hned pro začátek jsem si namočil nohy při brodění Zákolanského potoka
a po zelené pokračoval do Libochoviček. Dále po žluté přes Dřetovice k Brodskému mlýnu a přes D7 do Brandýska,
odkud jsem pokračoval přes Pchery, Jemníky a Netovice do Slaného. Odtud jsem jel po žluté až za Libovice
a lesní cestou přejel do Pozdeně. Přejel jsem Líský, ve studánce u Rumcajse nabral vodu a pokračoval po modré
přes Zichovec do Žerotína. Odtud jsem sjel zelenou až do Dřevíče. Bohužel nezbýval čas, tak jsem se rozhodl před
Smilovicemi k úhybnému manévru a naplánovanou cestu si zkrátil přes Pochvalov. Z Kroučové už jsem zase jel po
turistické, tentokrát modré, do Milého, po žluté přes Srbeč do Mšece, po modré přes Drnek do Hradečna
a po zelené vyjel k oboře. Smečnu jsem se kvůli nedostatku času vyhnul po silnici, kolem Libušína už jsem
se napojil na žlutou, po které jsem dojel ke Kladnu. To jsem objel po cyklo 0017 a lesními cestami dojel do Buštěhradu.
Slunce zalezlo, vytáhl jsem světla a valil to po silnici přes Číčovice, Lichoceves, Velké Přílepy až domů.
Pěkný terén pohoříčka Džbán opět nezklamal, jen kdyby to nebylo tak daleko. Neodhadl jsem časové možnosti
ani teplotu, která mě překvapila hlavně mrznoucími prsty u nohou. Příště už to bude chtít návleky. |
| Datum: |
25.9. |
Průměrná rychlost: |
17.9 km/h
|
| Vzdálenost: |
142.8 km |
Maximální rychlost: |
53.6 km/h |
| Nastoupáno: |
2013 m |
Čas v sedle: |
7 h 58 min |
| Beroun a Davle. Pěknou neděli jsem začal po asfaltu z Roztoků přes Únětice, Tuchoměřice, Kněževes,
Jeneč a Červený Újezd, abych se rychle dostal do terénu, který jsem započal jak jinak než sjezdem u Ptic.
Tam jsem to trochu pohrotil a bohužel prorazil přední duši. Naštěstí jsem měl náhradní, takže rychlá výměna
a už jsem stoupal dál po zelené přes Malé Přílepy do Lhotky u Berouna. Dále po žluté do Hýskova, a serpentýnami
přes Zdejcinu na Děd. Z Dědu jsem rychle sjel po modré do Berouna, kde jsem se potkal s Danou a pokračovali jsme
po červené a cyklostezce 3 kolem Berounky přes Srbsko, Karlštejn, Lety a Dobřichovice do Všenor. Cukrák jsme
vyšlápli částečně po asfaltu a částečně po červené, kde jsou parádní velmi strmé přejezdy přes potoky.
Do Měchenic jsme si sjeli po modré, pak do Davle, trochu jsme se občerstvili, aby se nám lépe šlapalo po
žluté do Okrouhla. Po asfaltu jsme se pak přesunuli přes Psáry do Velkých Popovic a Strančic, kde jsme se rozloučili
a já jsem pokračoval do Prahy přes Modletice, Dobřejovice a Průhonice na Opatov. Svezl jsem se metrem, cestou zaskočil
na partičku šachu a po tmě dojel z Dejvické domů. Pohodová vyjížďka spíš po asfaltu, ale i toho terénu jsme si užili. |
| Datum: |
11.9. |
Průměrná rychlost: |
11.2 km/h
|
| Vzdálenost: |
47.8 km |
Maximální rychlost: |
46.8 km/h |
| Nastoupáno: |
1362 m |
Čas v sedle: |
4 h 16 min |
| Rychlebské stezky. Druhý den jsme zajeli už jen dvě kolečka, ovšem protažená. Wiessnerem nahoru,
Velryba, po cestě nahoru, Wales, Superflow až dolů, oběd, Wiessnerem nahoru, Wales, Velryba, po cestě nahoru,
Superflow a domů. Upadl jsem v podstatě jen jednou, uklouzlo mi v klopence přední kolo, když jsem chtěl příliš brzy
vyjet. Byla z toho lehoučká odřenina na holeni a skvělý zážitek. |
| Datum: |
10.9. |
Průměrná rychlost: |
11.4 km/h
|
| Vzdálenost: |
76.3 km |
Maximální rychlost: |
54.4 km/h |
| Nastoupáno: |
2233 m |
Čas v sedle: |
6 h 41 min |
| Rychlebské stezky. Poslední teplý víkend jsme s Petrom využili a vyjeli do Rychlebských hor, kde se nachází
nejlepší singletrek v ČR. V pátek jsme se ubytovali v autě na základně a v sobotu ráno hned vyrazili vzhůru.
Trailem Dr. Wiessnera jsme se vyškrábali až k Walesu, který jsme oba stěží přejeli, velmi technicky náročné,
já jsem několikrát spadl, přepadl, nevychytal, tlačil, ale užil jsem si to luxusně. Cestou dolů jsme po částech
sjeli Superflow, na základně chvilku odpočinuli, a už jsme se zase škrábali nahoru. Peťa už na Wales nechtěl,
a tak jsem jel napřed, v rychlosti vyjel Wiessnera a v jednom kuse přejel celý Wales až k bráně na Superflow
bez šlápnutí na zem. Superflow jsme si už sjeli spolu, odpočinuli tentokrát už před závěrečnou sekcí u polévky
a já jsem se vydal na jedno kolečko sám. Wiessnera i Wales jsem si užil, ale trochu jsem pošetřil sílu na Superflow,
který jsem sjížděl velmi rychle v doprovodu jednoho hustýho týpka na pevňáku. Trochu jsme se vzájemně hecovali,
a tak sjeli Superflow s minimálními pauzami v tempu a na hraně. Poslední dnešní kolečko jsem už zase s Peťou
spíš odpočíval. Wiessnerem nahoru, Wales jsme vynechali a vrhli se na Velrybu, velmi pěkný, po velkých kamenech
vedený trail. Tajemný trail byl bohužel zavřený, tak jsme přejeli na Prokletý, který je dost drncavý a plný volného
kamení. Mramorový byl taktéž zavřený, tak jsme přejeli do půli Superflow, kterým jsme dojeli na základnu.
Den plný adrenalinu, vypětí a perfektního ježdění. |
| Datum: |
4.9. |
Průměrná rychlost: |
20.9 km/h
|
| Vzdálenost: |
67.8 km |
Maximální rychlost: |
62.6 km/h |
| Nastoupáno: |
1160 m |
Čas v sedle: |
3 h 14 min |
| Javořice a Křemešník. Pěkné nedělní odpoledne jsme vyjeli s Dedym z Jindřichova Hradce do Jindřiše,
kde jsme se hned občerstvili pivkem a pokračovali dál po silnici přes Blažejov, Vlčice, Strmilov a
Zahrádky na Javořici. Dedy mě opustil a já se vydal terénem po žluté až na Křemešník. Z Křemešníku jsem si
střihnul pěkný sjezd a přes Radňov a Zajíčkov dorazil do Rynárce, kde mě čekala perfektní večeře na grilu. |
| Datum: |
16.7. |
Průměrná rychlost: |
17.2 km/h
|
| Vzdálenost: |
91.5 km |
Maximální rychlost: |
61.2 km/h |
| Nastoupáno: |
1587 m |
Čas v sedle: |
5 h 19 min |
| MTBO Zvůle. Jíž tradičně jsme se s Dedym a Jiroušem vydali na orientační závod hlídek na kole na Zvůli.
Objeli jsme Radíkov, Matějovec, Staré Město i Landštejn, Klášter, Novou Bystřici, Hůrky, Kunějov, Člunek,
Kaproun a zpět na Zvůli. Zpět jsme to stihli asi pět minut před limitem šesti hodin a s vynechanými dvěma
kontrolami nasbírali 115 bodů ze 124. Tím jsme v kategorii mužských hlídek obsadili 4. místo. Tak příště
to snad bude už na bednu. |
| Datum: |
22.6. |
Průměrná rychlost: |
8.2 km/h
|
| Vzdálenost: |
11.1 km |
Maximální rychlost: |
32.8 km/h |
| D.Ride v Řepích na trati Českého poháru MTB. Opět zábavná poučná technická vyjížďka s Pepou Dresslerem.
V Řepích se dá technika pěkně potrénovat, hlavně prudké sjezdy a táhlé výjezdy. |
| Datum: |
5. - 17.6. |
Průměrná rychlost: |
15.36 km/h
|
| Vzdálenost: |
1615.5 km |
Maximální rychlost: |
73.1 km/h |
| Nastoupáno: |
28081 m |
Čas v sedle: |
105 h 10 min |
| Česká třináctka. Dvoutýdenní dovolená na kole po České Republice a okolí.
Vyjížděl jsem z Prahy a navštívil Ještěd (1012), Smrk v Jizerských horách (1124), Sněžku v Krkonoších (1602),
Velkou Deštnou v Orlických horách (1115), Králický Sněžník (1424), Smrk v Rychlebských horách (1127), Praděd v Jeseníkách (1491),
Lysou horu v Beskydech (1323), Velký (1071) a Malý Javorník (1019), Brno, Jindřichův Hrace, Kamenec v Novohradských horách (1072),
Plechý na Šumavě (1378), Čerchov v Českém lese (1042), Klínovec v Krušných horách (1244), Kadaň a vrátil jsem se po 13 dnech zdárně
do Prahy. Detaily České třináctky jsou na zvláštní stránce. |
| Datum: |
3.6. |
Průměrná rychlost: |
16.7 km/h
|
| Vzdálenost: |
117.9 km |
Maximální rychlost: |
64.1 km/h |
| Firemní výlet na Konopiště. S několika kolegy z práce jsme se rozhodli dopravit se na celofiremní výlet na kole.
Sraz byl na Opatově, a tak jsem ráno v dešti šlapal z Roztoků přes Prahu na Opatov, odkud jsme vyrazili po cyklo 209,
a 11 přes Průhonice do Dobřejovic, po cyklo 0028 přes Popovičky do Petříkova a opět po 11 do Týnce nad Sázavou. Do Václavic jsme
pokračovali po cyklo 0063 a po silnici na Konopiště, kde jsme si užili prohlídku nabitou loveckými i jinými zbraněmi a
krásnými interiéry. Po obědě jsme se vydali v redukovaném počtu zpět po červené kolem Konopišťského potoka, kde to ale moc nejede,
po cyklo 19, po modré a po žluté, kde to jede parádně, ale jsou tam kopřivy. Dojeli jsme do Velkých Popovic, kde jsme neměli čas
ani na jedno a makali jsme dál po cyklo 0028, 11 a 209 do Prahy. Tuto újmu jsme si vynahradili v pivovaru Jihoměstském, kde
jsme se zdrželi až do tmy, Prahu jsem tedy přejel metrem a z Dejvické už jen dojel domů. |
| Datum: |
22.5. |
Průměrná rychlost: |
17.1 km/h
|
| Vzdálenost: |
165.9 km |
Maximální rychlost: |
63 km/h |
| Z Kadaně. V Kadani jsem přespal u kamaráda Dedyho a hned ráno vyrazil do Krušných hor. Vydal jsem se po cyklostezce 3115
kolem elektrárny Prunéřov až na Výsluní. Parádní asfaltový výjezd s převýšením 450 m. Pokračoval jsem po žluté do Farského lesa
a dále po červené hřebenovce přes Horu sv. Šebestiána, Hadinec, Zákoutí, kolem Mezihořského vrchu do Lesné. Odtud jsem pokračoval
po modré, ze které jsem si udělal odbočky na vrcholy Jedlová a Jezeří, ze kterých už je parádní sjezd lesními cestami po modré a žluté
kolem dolu Československé armády. Ten je přírodním neštěstím, ale za pokrok se platí, třeba i přírodou. Hory jsem opustil a vydal
se opět na asfalt, cyklostezku 3106, po které jsem jel kolem Mostu do Havraně, vyměnil píchlou duši a po cyklo 3111 a 3034 dojel do
Postoloprt, kde jsem se naobědval, ne už tak dobře jako v sobotu. Po cyklo 6 kolem Ohře k Lounům a po červené přes Cítoliby do Smolnice
jsem vyšlápl poslední větší kopec a už to valil na Prahu přes Panenský Týnec, Klobuky, Zlonici, Žižice, Zákolany, Kováry, Noutonice,
Přílepy až do Roztoků. Trochu pomalejší, zato delší celodenní vyjížďka krásnými horami i středočeským asfaltovým peklem. |
| Datum: |
21.5. |
Průměrná rychlost: |
19.8 km/h
|
| Vzdálenost: |
134.4 km |
Maximální rychlost: |
60.1 km/h |
| Do Kadaně. Ráno v sobotu jsem vyrazil z Vypichu na kole domů do Roztoků, abych se rychle sbalil a vyrazil na celodenní
túru na sever. Z Roztoků jsem již začal trasu měřit a vydal se přes Úholičky, Velké Přílepy, Okoř, Číčovice, Buštěhrad,
okolo Kladna a z Rozdělova po modré do pohoříčka Džbán. Ta vede přes Libušín, Smečno a Drnek do Mšece. Restaurace v Mšeci
je nejspíš dlouhodobě zavřena a já už měl pomalu hlad. Naštěstí mě žlutá zavedla na luxusní sjezd do Srbeče, kde je o víkendu
otevřená i kavárna, kde vaří. Perfektně jsem se přežral a pokračoval po žluté výjezdem do Milého. Odtud po modré do Kroučové
a po cyklo 8167, žluté a zelené do Mutějovic, po žluté okolo Kounovkých kamenných řad a po modré až pod Výrov, na který
jsem si poctivě vyšlápl. Není zde nic jiného než pole a špatný výhled, a tak jsem hned zase sjel a po modré pokračoval
do Lhoty, a dále po silnici přes Měcholupy do Podbořan. Malá svačinka a po zelené jsem pokračoval do Brodů, po silnici pak
do Mašťova a po cyklostezce 35 přes kopec Hůrka až do Kadaně. Rychlá pěkná vyjížďka terénem i silnicí. |
| Datum: |
7.5. |
Průměrná rychlost: |
17.6 km/h
|
| Vzdálenost: |
71.6 km |
Maximální rychlost: |
59 km/h |
| Slivenec a Radotín. Z Roztoků jsem sjel k Vltavě a podél ní po cyklo A1 jsem dojel do Bubenče a přes Letnou, Kampu a most
Legií na cyklo A2, po které jsme už společně s kolegou Adamem pokračovali až k Branickému mostu, přes který jsme přejeli
do Chuchle. Odtud jsme přes Chuchelský háj po žluté dojeli na modrou, po které jsme pokračovali až do Slivence. Parádní výjezd
a zajímavá cestička Slivencem. Po červené jsme pak přejeli Pražský okruh a pokračovali dál kolem Maškova mlýna až ke Kalinovu mlýnu.
Potok se zde již stáhnul zpět do koryta a jde to projet v suchu v krásné nové přírodě, která Radotínské údolí zarostla
po dlouhé záplavě. Po modré jsme pokračovali přes Třebotov až na rozcestí za Kulivou horou, a dále po červené přes Radotín, kde
jsme si dali perfektní oběd v restauraci Rozmarýn,
až na Zbraslav. Odtud už po A2 do centra a domů zpět stejnout trasou přes Letnou. Parádní počasí, parádní vyjížďka. Jen se mi
rozbil odskok ve vidlici, tak bude muset opět na servis. |
| Datum: |
24.4. |
Průměrná rychlost: |
18.7 km/h
|
| Vzdálenost: |
144.1 km |
Maximální rychlost: |
59 km/h |
| Z Dehtář kolem Sázavy. Po vydařeném běžeckém závodě na 10 km (54 min) a ještě vydařenějším večeru s kamarády z práce,
jsem se v neděli vydal před polednem zpět do Prahy. Vyjel jsem z Dehtář přes Kletečnou a po cyklo 161 přes Želiv a Senožaty
dojel do Syrova, odkud jsem pokračoval po vedlejších silnicích přes most přes vodní nádrž Švihov do Bezděkova,
z Čejtic do Horky jsem využil modrou turistickou a už se napojil na posázavskou cyklostezku 19, po které jsem jel
ze Zruče nad Sázavou přes Kácov, Český Šternberk a Sázavu až do Stříbrné Skalice. Okolo Šternberka jsem si zkusil zkrátit
cestu po červené, což byl do Šternberka dobrý nápad a z něj vzhledem k mé bagáži dost špatný. Ale lesem jsem se vyškrábal
a pokračoval opět po cyklostezce. Ze Skalice jsem jel po silnici 335 přes Ondřejov do Mnichovic, odkud jsem po vedlejších
dojel přes Říčany, Nupaky a Průhonice zpět na Opatov. Cestou trochu mrzlo, trochu sněžilo a před Prahou jsem i dost zmokl,
tak jsem si rád odpočal v metru na Dejvickou, odkud jsem už dojel domů kolem Vltavy a výšlapem do Roztoků.
Velmi náročná vyjížďka, počasí se střídalo, slunce střídal mrak, mráz zase déšť, ale užil jsem si to řádně. |
| Datum: |
22.4. |
Průměrná rychlost: |
21.8 km/h
|
| Vzdálenost: |
98.1 km |
Maximální rychlost: |
58 km/h |
| Do Dehtář. Na Dehtářskou desítku, což je běžecký závod jsem vyrazil na kole den předem. Cesta mi začala v Roztokách,
kde nově bydlím, sjel jsem k Vltavě a po její levém břehu pokračoval po cyklostezce do Podbaby, odkud jsem vystoupal
Bubenečskou a Badeniho ulicí na Letnou. Po cyklostezce jsem sjel dolů k Čechovu mostu, přejel do Pařížské, přes Staromák,
Václavák a Čelakovského sady do práce. Tam jsem si pěkně odpočal a odpoledne vyrazil nejdříve metrem na Opatov, odkud
už jsem šlapal po greenway a 11 přes Průhonice na jih. V Dobřejovicích jsem přesedlal na 0028, po které jsem jel krajem
Josefa Lady až do Pyšel. Odtud po silnici do Čerčan a po cyklo 0064 do Bedrče. Benešov jsem objel po vedlejších silnicích
do Chotýšan, kde jsem vzal za vděk hlavní silnici 112, po které jsem jel přes Vlašim, Čechtice, Košetice až do Křelovic.
Nic pěkného, ale dalo se to. Milan, u kterého jsem měl v Dehtářích přespat měl v RS Trnávka přednášku o cestě na Javě
kolem Černého moře, a tak jsem tam zavítal. Společně jsme pak po tmě dojeli ještě pěkných pár kilometrů do Dehtář,
nejspíš po cyklo 1224 přes Kojčice. Pěkná rychlá víceméně silniční vyjížďka za krásného teplého počasí. Pro ozkoušení
jsem si vzal všechny věci na víkend na nosič,
který se celkem osvědčil. |
| Datum: |
19.4. |
Průměrná rychlost: |
8.8 km/h
|
| Vzdálenost: |
11 km |
Maximální rychlost: |
37.1 km/h |
| D.Ride vol.10. Desátý Dressler Ride se uskutečnil v Řepích na trati Českého poháru MTB.
Byla zábava, trocha učení, pěkné kopečky a ještě pěknějsí zatáčky. Moc jsme toho nenajezdili,
ale o to více jsem se dozvěděl. |
| Datum: |
6.2. |
Průměrná rychlost: |
17.8 km/h
|
| Vzdálenost: |
114.4 km |
Maximální rychlost: |
60.5 km/h |
| Nižbor a Zdice. Vyjel jsem z Prahy přes Hostivici, Unhošť a Malé Kyšice po modré do Nižboru.
Perfektní sjezd vylitým potokem. Z Nožboru jsem zvolil údolí Habrového potoka, ze kterého
jsem vyjel u Lísku pod Dědem, sjel jsem k Libotickému potoku, nahoru do Hudlic, opět dolů
k Dibřímu potoku a nahoru na Vraní skálu a Tkalce. Odtud už mě čekal jen rychlý sjezd
přes Černín do Zdic, abych mohl opět šlapat nahoru přes Chodouň, Suchomasty a Liteň do Řevnic,
odkud jsem už kolem Berounky a Vltavy dojel do Prahy. Po tmě pak přes Strahov domů.
Pěkně využitý teplý únorový den. |