Na konci května jsem se dozvěděl, že ačkoli jsem se nezůčastnil kvalifikace, v které bylo povinností navštívit co nejvíce
českých vrcholů na konci roku 2016, nebyl jsem náhodně vybrán, nejsem matador z minulých ročníků ani divočák,
mohu startovat v tomto jubilejním desátém ročníku, protože jej pořadatelé připravili tak obtížný, že to odradilo mnoho
registrovaných borců, kteří výše zmíněné splňovali a tudíž byli na startovní listině předemnou. Na tuto možnost jsem samozřejmě kývl a začal
plánovat, jak mohu takový závod co nejlépe zvládnout. Loudání českou krajinou je extrémní
cyklistický nonstop závod, tento rok naplánovaný na 1111 km se stoupáním 23 000 m. Trasa závodu je do poslední chvíle tajná.
Vede především po turistických trasách, terénem, často velmi těžkým, nesjízdným. Závodník musí být připraven tlačit nebo nést kolo dlouhé hodiny
v nebezpečném terénu. Trasa je dána papírovými mapovými podklady, které závodník obdrží před startem a za jízdy si je typicky mění v mapníku na řídítkách.
Loudání probíhá bez jakéhokoli zajištění na trati. Plánovaná cizí pomoc je zakázaná.
Účastník si musí vystačit jen s tím, co veze s sebou. Kde a kdy bude spát, co bude jíst, nebo jestli bude ztrácet cenný čas hygienou,
je čistě na jeho rozhodnutí. Za svou bezpečnost si každý ručí sám. |
Celkově ujeto: |
1165.7 km |
Průměrná rychlost: |
13.49 km/h |
Hodin v sedle: |
86 h |
Maximální rychlost: |
64 km/h |
Maximální vzdálenost: |
260.1 km |
Průměr maximální rychlosti: |
58.56 km/h |
Průměrná vzdálenost: |
166.53 km |
Medián maximální rychlosti: |
59.8 km/h |
Medián vzdálenosti: |
165.3 km |
Medián průměrné rychlosti: |
14.2 km/h |
Celkově nastoupáno: |
26028 m |
Průměrně nastoupáno: |
3718 m |
Celou trasu, snad jen s menšími nepřesnostmi (nikde jsem si cestu vědomě nekrátil), jsem ujel za 6 a půl dne, každý den a někdy
i v noci na kole. Za celý závod jsem neměl žádný defekt nebo technický problém. Jelo se celkově velmi dobře, hlavně v druhé polovině závodu,
kdy už mě přestal bolet namožený zadek. Až na ten jsem neměl žádné větší zdravotní, ať už fyzické či psychické problémy, počasí vyšlo parádně.
Za celou dobu závodu jsem nevyužil žádný asistovaný nocleh, vždy jsem tedy spal venku nebo pod veřejným přístřeškem či v autobusové zastávce.
Měl jsem na nosiči na sedlovce zavazadlo se spaním (spacák a alumatka) a dalšími drobnostmi a menší batoh, víceméně prázdný,
pro převážení jídla a věcí tzv. po ruce.
Pro tahání kola v ruce v neprostupném terénu jsem využil možnost dát zavazadlo z nosiče též na záda, aby bylo kolo lehčí.
Celý průběh závodu jsem si nahrál na mobilní gps:
GPS záznam Loudání 2017. |
Datum: |
7. a 8. 6. |
Průměrná rychlost: |
14.2 km/h
|
Vzdálenost: |
260.1 km |
Maximální rychlost: |
60 km/h |
Nastoupáno: |
6602 m |
Čas v sedle: |
18 h 19 min |
Noc a den 1. Začínáme v deset večer ve Slaným s ranním výjezdem na Děd a snídaní v Berouně. Tím naše cesta ale nekončí...
Oběd z batohu, spánek asi hodinu před Slapy, na večeři v Bystřici a spaní pod stromem ve spacáku na alumatce od jedenácti až do rána. |
Datum: |
9. 6. |
Průměrná rychlost: |
14.3 km/h
|
Vzdálenost: |
205.5 km |
Maximální rychlost: |
64 km/h |
Nastoupáno: |
4579 m |
Čas v sedle: |
14 h 22 min |
Den 2. Vstávačka 4:00, naspáno 5,5 hodiny. Sbalit a valíme. Krátká snídaně v pekařství, menší zastávky na svačinu, chvílemi jedu sám,
pak se zase sjíždíme, dlouhý oběd v Žirovnici 1,5 hodiny a půlhodinový odpočinek z vyčerpání na Vysočině. Večeře z batohu,
noční průjezd technoparty a spaní až po půlnoci v přístřešku u obecního úřadu. |
Datum: |
10. 6. |
Průměrná rychlost: |
11.4 km/h
|
Vzdálenost: |
167.1 km |
Maximální rychlost: |
59.4 km/h |
Nastoupáno: |
3816 m |
Čas v sedle: |
14 h 39 min |
Den 3. Ráno pršelo, tak se nám nechtělo vstávat. Naspáno 6 hodin. Za Vranovem se objevují první těžké terény, kde je nutné nejen kolo
tlačit do kopce i skopce, ale občas i poponést. Jídlo řeším ze zásob. Přichází další drsné pasáže kolem v. n. Jevišovice, Rokytná,
před kterou jsem sehnal jen utopence, ale naštěstí po ní byla luxusní hospoda v Tulešicích, kde jsem poseděl hodinu a půl a sehnal vývar,
svíčkovou i domácí uzené s chlebem k snídani. Ta je ale ještě daleko, protože v deset večer pokračuji na další pekla do údolí Oslavy,
kde se kolo musí nosit po skalách a navštěvovat zříceniny a další zajímavé objekty na vyvýšených místech. Končím v 2:30 ráno,
spím pod vysokými stromy na trávníku mysliveckého zámečku na Vlčím vrchu. V údolí byla moc zima, tak jsem využil jedné naplánované zajebávky,
která mě na chvíli z údolí vyvedla. Ovšem přes brod, kde jsem musel po kolena do vody. |
Datum: |
11. 6. |
Průměrná rychlost: |
11.6 km/h
|
Vzdálenost: |
116.9 km |
Maximální rychlost: |
55.1 km/h |
Nastoupáno: |
2720 m |
Čas v sedle: |
10 h 4 min |
Den 4. Ráno se opět nechtělo vstávat. Po náročné noci jsem prospal 5 hodin a když jsem zaslechl mokré brzdy ostatních závodníků,
musel jsem pokračovat. Údolí Oslavy vedlo ale ještě horšími stezkami s horolezeckými pasážemi. Kolo do jedné ruky, vodící řetěz
do druhé a lezení po téměř kolmé stěně bez stupů. Jinde zase (ne)cesta ve srázu a přes ni popadané stromy. V Náměšti jsem si pak
odpočal u rybníka, vypral již velmi potem zapáchající prádlo i sebe, dojedl snídani a pokračoval už v rychlosti po cyklostezkách a
pěkným údolím Bílého potoka. Ve Veverské Bítýšce jsem dostal kýbl gulášové polévky, ani jsem dlouho neodpočíval a pokračoval dál.
Rozhledna na Čebínce je opravdu na pěkném kopci, který mě tak rozsekal, že jsem nahoře na hodinu usnul. Pak ještě výšlap nad Tišnovem,
večerní nákup v Tišnově a pokračoval jsem do údolí Bobrůvky, kde mě čekalo noční opakování ranních ferrat. Několik hodin skal,
padlých stromů, srázů jištěných řetězy i umělohmotným provázkem. Do dvou ráno jsem stihl ještě vyjet z údolí do Stříteže a osídlit
autobusovou zastávku. |
Datum: |
12. 6. |
Průměrná rychlost: |
11.1 km/h
|
Vzdálenost: |
136 km |
Maximální rychlost: |
59.8 km/h |
Nastoupáno: |
3760 m |
Čas v sedle: |
12 h 15 min |
Den 5. Po dvou hodinách spánku jsem se pěkně nasnídal, sbalil a vydal se na Žďárské vrchy a Železné hory. Před Pivonicemi jsme si udělali
zajížďku na Zubštejn a za nimi přes Aueršperk zajížďku na benzinu, kde jsme získali druhou část mapy. Trochu jsem si odpočinul,
nabil baterky a pokračoval. V Daňkovicích jsem si dal perfektní oběd, opět odpočinul, asi 1,5 hodiny, dobil baterky, přečkal průtrž mračen,
a odpočatý směřoval k Toulovcovým Maštalím, krásným pískovcovým skalním útvarům. Ve dvě ráno jsem ulehl na louce u lesa. |
Datum: |
13. 6. |
Průměrná rychlost: |
15.7 km/h
|
Vzdálenost: |
165.3 km |
Maximální rychlost: |
61.6 km/h |
Nastoupáno: |
3206 m |
Čas v sedle: |
10 h 31 min |
Den 6. Po 2,5 hodinách spánku jsem se pobalil, v rychlosti nasnídal a když jsem viděl skupinu jezdců na cestě, rychle se sbalil a
dojel je na prvním rozcestníku. Ve Slatiňanech jsme si počkali na pořádnou snídani v samošce a pokračovali ve skupině. Většina trasy
už se dala jet v rychlosti, a tak jsme využili zákrytu a pěkně se střídali na větru. Rychlý oběd pořízen v Golčově Jeníkově opět
v samošce a večeře v Poříčanech, kde jsme nesehnali nic jiného než nakládaný hermelín a utopence. Zdřímli jsme si na zahradě restaurace. |
Datum: |
14. 6. |
Průměrná rychlost: |
18.5 km/h
|
Vzdálenost: |
114.8 km |
Maximální rychlost: |
50 km/h |
Nastoupáno: |
1345 m |
Čas v sedle: |
6 h 12 min |
Ranní finiš. Jen 2 hodinky spánku a v půl druhé už na kole šlapem do cíle. Jen s menšími pauzičkami na jídlo v Milovicích, před Mělníkem,
rychlou snídaní v Mělníku makáme po rovině. V zákrytu, střídáme se na větru a pěkně to odsýpá. Ve Vepřeku ještě naposledy přetrhnu řetěz,
a už jsme pomalu ve Slaným. Velmi rychlý a vyčerpávající závěr. Bylo to krásné. |