| Zima 2019 oplývala neobvyklým množstvím sněhu, přesto jsem vyjel již v lednu i únoru na několik delších vyjížděk.
Se Zelím do Popelína, s Mohym do Loděnice, na sever Prahy prověřit stav trailů, do Šárky, Prokopáku, na Točnou
a navštívil jsem také Krásnou stráň u Dobřichovic. V březnu již kolem Prahy sníh roztál, projel jsem Letňanské traily a
Závist. S Mohym jsem projel jeho nového gravela Ibis, a zajel si delší vyjíždku přes Štěchovice, kolem přehrady a několikrát přes Gryblu.
Na konci března jsem si pořídil novou bazarovou cyklokrosku Orbea, na které jsem začal lítat neuvěřitelné vzdálenosti.
Začalo to v dubnu vyjížďkou s Mohym a Štěpánem Stránským do údolí Kocáby, a následně objetím
Vrchařské koruny pražské. Jak jinak, než nonstop. V rámci regenerace jsem začal trochu běhat,
protože mě čekal můj zatím nejdelší běžecký závod na 20 km. Do Dehtář, kam jezdím tradičně za během, jsem jel v pátek na kole.
V sobotu mě čekala Dehtářská 10°, ovšem letos upgradovaná na 20 km.
Nakonec tedy jen 19 km, ale za 1:39 celkem slušný výkon. Zpět do Prahy jsem jel opět na kole posázavskou cyklostezkou.
Na konci dubna jsem ještě na cyklokrosce zajel do Plzně za Vencou Waldmannem. V květnu jsem pak prošel na těžko Jeseníky,
Králický sněžník a Orlické hory a na kole zajel dlouhý MTBO Drsný Jasoň. Tréninkově jsem si zajel Bikehero po celém dni v práci.
To mi dalo celkem zabrat, ale Loudání se blíží. Hned v červnu. Bylo velmi vydařené. Posledního června jsem pak vyrazil na 1000 mil ze Slovenska do
Čech, to mi zabralo skoro půl července, a posledního srpna jsem zajel svůj první triatlon Bušmuž. V půli září na kole na afterparty 1000 mil,
a v říjnu svůj první zahraniční (no, Slovensko nepočítám) bikepacking závod HLC přes celý Israel. Následoval dlouhý odpočinek a na konci
listopadu ještě tradiční MTBO Po stopách Jacka Ferneta. V prosinci už jen párkrát do práce a odpočinek. |