Karel Fišer

Loudání českou krajinou 2017

V červnu 2016 jsem se vydal na dvoutýdenní dovolenou kolem Česka, měl jsem v plánu navštívit 13 nejvyšších českých pohoří nad 1000 m n.m. a vystoupat na jejich nejvyšší vrcholy. Mezi tím jsem se měl pohybovat výhradně na kole, spát často venku, pod přístřeškem nebo u známých v interiéru, tedy cestovat bez stanu jen se spacákem, alumatkou a oblečením. Jidlo a pití jsem měl v plánu dokupovat pocestě, jak bude třeba.
Celkově ujeto: 1615.5 km Průměrná rychlost: 17.5 km/h
Hodin v sedle: 92 h Maximální rychlost: 73.1 km/h
Maximální vzdálenost: 196.6 km Průměr maximální rychlosti: 62.13 km/h
Průměrná vzdálenost: 134.63 km Medián maximální rychlosti: 61.55 km/h
Medián vzdálenosti: 138.25 km Medián průměrné rychlosti: 17.8 km/h
Celkově nastoupáno: 28087 m Průměrně nastoupáno: 2341 m
Celou naplánovanou trasu jsem ujel za 13 dní, z toho jeden jsem celý odpočíval a prováděl servis kola, a dva dny jsem jel kvůli dešti pouze odpoledne. Za celou dovolenou jsem měl pouze jeden defekt, a to proraženou duši při přejezdu z Velkého na Malý Javorník. Jelo se celkově velmi dobře, neměl jsem žádné zdravotní, ať už fyzické či psychické problémy, počasí vyšlo parádně, především první týden. Z 12 nocí jsem spal pětkrát venku nebo pod přístřeškem, jednou ve stanu s podsadou v kempu, jednou v penzionu a pětkrát v pohodlí domova. Měl jsem na nosiči na sedlovce zavazadlo 5.5 kg a menší batoh, víceméně prázdný, pro převážení jídla a věcí tzv. po ruce. Ve sjezdech se mi osvědčilo přendat těžší věci do batohu a nosiči tak ulehčit. Kolo bylo tak lépe ovladatelné.
Po cestě jsem na mobilní telefon sesbíral pěkné album fotek a pomocí gps nahrál celou trasu. S odkazem do mapy s výškovými profily bylo nutné ji rozdělit na první týden (959 km, nastoupáno 18 249 m) a druhý týden (659 km, 8 534 m)
Datum: 5.6. Průměrná rychlost: 16.6 km/h Trek View
Vzdálenost: 143.5 km Maximální rychlost: 58.7 km/h
Nastoupáno: 2493 m Čas v sedle: 8 h 38 min
Výjezd z Prahy přes Ještěd. Sbaleno, můžu vyrazit. Dešťová předpověď pro neděli nebyla nijak lákavá, a tak jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli opravdu vyjedu. Nakonec se ukázalo, že pršet bude až odpoledne, tak jsem sbalil všechno jídlo, co doma zbylo a dostatečně obtěžkán jsem vyjel do Prahy. Samozřejmě později než jsem chtěl, až po šesté hodině. Cestu přes Prahu jsem si zkrátil z Holešovic do Letňan metrem a už jsem šlapal přes Brandýs nad Labem po cyklostezce 17 kolem Jizery k Benátkám nad Jizerou, přes Mladou Boleslav, Mnichovo Hradiště do Mohelnice nad Jizerou, odkud jsem pokračoval po modré až do Světlé pod Ještědem. Ještě než jsem vyjel na první vrchol nad 1000 m, přišla bouřka a pořádný déšť. Jídla jsem měl dost a tak jsem se uchýlil do autobusové zastávky, kde jsem nepřízeň počasí přečkal. Za mokra se po kluzkých skalách špatně stoupá, z modré jsem tedy odbočil a přes Pláně pod Ještědem jsem se napojil na osfaltovou Hřebenovku 3007, po které jsem vyjel až na vrchol (1012). Parádní výhled na Ještědsko - kozákovský hřbet a Liberec. Dolů jsem zvolil trochu náročnější modrou, která vede přímo do Liberce. Zásoby jídla vezené přes 100 km se ztenčily natolik, že jsem ještě přikoupil k večeři a snídani, opět trochu posvačil a pokračoval již k večeru z Liberce po cyklo 3020 do Jizerek až nad Bedřichov. Tam jsem se před devátou usadil v turistickém přístřešku, povečeřel a přichystal ke spánku. Musel jsem rozebrat vodící kolečko přehazovačky, kde vyschlo ložisko a nechtělo se točit. Pár kapek oleje do zapouzdřeného ložiska a už se točí krásně. V dálce trochu blýskalo a já doufal, že první noc přečkám v suchu.
Datum: 6.6. Průměrná rychlost: 12.4 km/h Trek View
Vzdálenost: 117.3 km Maximální rychlost: 63.7 km/h
Nastoupáno: 2718 m Čas v sedle: 9 h 27 min
Jizerské hory a Krkonoše. V noci vůbec nepršelo a ráno už bylo krásně. Nasnídal jsem se, pobalil a v půl šesté už seděl na kole. Po cyklostezce 3020 a 3021 jsem sjel k Josefovu Dolu, 3022 na Čihadla a 22 kolem Jizery na Smědavu. Cestou po cyklostezce 3018 mě zastihla velmi rychlá silná přeháňka, při které jsem se jen schoval pod strom, a než přešla, strom ani nepropršel. Na nejvyšší vrchol Jizerských hor Smrk (1124) jsem vystoupal opět za slunečného počasí po terénní cestě před devátou hodinou. Je zde pěkná rozhledna, pod kterou by se krásně dalo přenocovat v turistické klubovně. Já jsem zde po ránu ale jen posvačil, využil suché, pěkné WC a pokračoval sjezdem do Polska po červené. Po luxusním kamenném sjezdu přes hranice jsem následoval asfaltky, které mě polskými Jizerkami provedli až na hlavní silici 3, po které jsem sjel do Harrachova. Menší nákup, svačinka a už jsem stoupal kolem Mumlavy po cyklostezce K2 přes Krakonošovu snídani a po žluté až na Voseckou boudu. Odtud se po hřebeni Krkonoš již jezdit nesmí, a tak jsem kolo vedl přes Svinské kameny (1290), Violík (1472), Sněžné jámy, pod Vysoké kolo. Zde je poskládaný z ledabyle rozházených kamenů pěkný chodníček, po kterém bych si ale jet netroufl, i kdyby se to mohlo. To byla předzvěst dalšího pokračování, kdy jsem musel kolo nejen dál tlačit, ale také často nadnášet a nosit. Přešel jsem ještě Velký Šišák (1410), Mužské kameny (1417), Dívčí kameny (1414) na bývalou Petrovu boudu, odkud vede cyklostezce K15, po které se trochu sjede, objede Čihadlo, a pak zase vyjede na Špindlerovku (1200), kde jsem si dal perfektní oběd. Po hřebenovce Česko-Polského přátelství jsem pokračoval dál, opět pěšky a opět divokým terénem kolem Tepy Szczyt (1387), přes Polední kameny (Slonecznik 1420) do Obřího sedla (1395), odkud už jsem netrpělivě vyhlížel nejvyšší vrchol České republiky, na který jsem vystoupal již v sedle po dlážděné cestě. Před sedmou hodinou večerní, v silném větru, jsem si na Sněžce (1602) udělal pár fotek, snědl rychlou svačinku a vydal se po žluté na Růžovou horu. Jezdit se tu opět nesmí, a i kdyby, cesta je tak strmá, s vysokými schody a ostrými kameny, že by se to stejně moc nedalo. Z Růžovky ale již vede cyklostezka K1F, po které jsem sjížděl neuvěřitelnou rychlostí přes Janovy boudy, K1A ke Spálenému mlýnu a kolem Úpy jsem dorazil v půl deváté do Trutnova. Tam jsem měl připravený nocleh u kamaráda Zbyňka, který mě navíc pohostil klobásami a dalšími pochutinami, takže se šlo spát později.
Datum: 7.6. Průměrná rychlost: 14.7 km/h Trek View
Vzdálenost: 110.9 km Maximální rychlost: 61.2 km/h
Nastoupáno: 3096 m Čas v sedle: 7 h 32 min
Náchod, Orlické hory, Miedzygórze. Z Trutnova jsem vyjel pozdě, až v půl deváté, o to více odpočatý. Podkrkonoším jsem projel po menších silnicích a cyklostezkách přes Úpici, Červený Kostelec, Náchod, kolem Metuje a Olešenky. Ve Sněžném už jsem se začal shánět po obědě, ale ani zde, ani v Sedloňově nic ulovit nešlo. Vyjel jsem tedy po cyklo 4327 a 4071 na Šerlich, kde se nachází Masarykova chata (1019). Tam naštěstí vaří. Po vydatném obědě jsem se vydal dál po cyklo 4071 kolem Malé Deštné (1090) na Velkou Deštnou (1115), kde ale není nic moc výhled, a tak jsem hned začal sjíždět do Polska po modré ze sedla Pod Jelenkou. Odpolední počasí mi přálo a já si užíval údolí Divoké Orlice. V Polsku jsem přejel Jedlnik (746), sjel k řece Rozanka a podél dojel do Domaszkówa, kde jsem si pořídil vydatnou svačinu, večeři i snídani. Pokračoval jsem polskou nížinou do Miedzygórze, kde už se krajina začíná zvedat a já stoupal Glóvnym Szlakem Sudeckim na Sněžník. Kolem Sredniaku byla cesta už příliš prudká, kamenitá a kořenitá, že jsem musel opět tlačit. V půl deváté jsem došel ke schronisku Na Sniezniku (1200), kde jsem se také ukryl do turistického přístřešku. Nedaleko byl pěkný horský potůček s vodopádem, který jsem využil jako sprchu. Pěkně ledová.
Datum: 8.6. Průměrná rychlost: 14.7 km/h Trek View
Vzdálenost: 111.1 km Maximální rychlost: 73.1 km/h
Nastoupáno: 2752 m Čas v sedle: 7 h 33 min
Králický Sněžník, Rychlebské hory, Jeseníky, Bruntál. Noc byla dost studená, stejně jako ráno. Snídal jsem ve spacáku a čekal na první sluneční paprsky, až alespoň trochu ohřejí vzduch. Před sedmou se tak stalo a já hned vyrazil k vrcholu. Sice opět místy pěšky, ale zato s překrásnými výhledy. Na vrcholu Králického Sněžníku (1424) jsou jen zbytky historické kamenné rozhledny, tak jsem pořídil pár fotek a pustil se dolů po červené kolem pramene Moravy, do Stříbrnice a Starého Města, odkud jsem začal stoupat kolem Vrbenského potoka do Rychlebských hor. Po žluté jsem vyjel na Palaš (1027), po červené a zelené pak vystoupal po poledni na Smrk (1127). Menší svačinka a už jsem to kulil po modré do Petříkova a kolem Branné a Novolosinského potoka do Koutů nad Desnou. Po obědě jsem začal stoupat po žluté kolem Divokého potoka do Jeseníků. Koutský žleb je parádní kamenitá stezka, vedoucí do Červenohorského sedla (1013), odkud vede asfaltová cyklostezka 6075 kolem Švýcárny pod Malým dědem až pod nejvyšší horu Jeseníků. Na Praděd (1491) jsem vyjel v sedm večer, a tak nebylo času nazbyt. Pár fotek, nabrat vodu a už to svištím po asfaltu dolů po cyklo 6075 do sedla Hvězda (864). Sil bylo ještě dost, a tak jsem dojel přes Bruntál až ke Slezské Hartě, kde jsem se na břehu v lese uložil. Voda byla teplá, takže koupačka při západu slunce, jak má být.
Datum: 9.6. Průměrná rychlost: 16.4 km/h Trek View
Vzdálenost: 134.5 km Maximální rychlost: 59 km/h
Nastoupáno: 2696 m Čas v sedle: 8 h 12 min
Fulnek, Frenštát pod Radhoštěm, Moravskoslezské Beskydy. Noc byla teplá, spaní pod širým nebem kvalitní, přesto jsem vstával opět brzy a před šestou už byl na kole. Podél Slezské Harty jsem nastoupil na cyklostezku 503 a pokračoval kolem nádrže Kružberk až do Vítkova. Menší nákup, svačinka a jede se dál přes Fulnek, Kunín, Nový Jičín do Štramberka, kde jsem si vychutnal místní pochoutku Štramberské uši. Kopřivnici jsem bohužel minul a dojel do Frenštátu pod Radhoštěm a kolem Čeladné do Frýdlantu nad Ostravicí. Kolem řeky jsem dojel do Ostravice, snědl vše, co jsem měl, nakoupil večeři a snídani a vydal se po červené vzhůru na Lysou horu (1323). Po dvou hodinách usilovného šlapání a tlačení jsem se vyškrábal nahoru, vyfotil meteorologickou stanici, protože více vidět přes mraky nebylo, a po žluté začal sjíždět dolů. Sjezd to byl věru výživný, místy až nebezpečný, především kvůli zátěži na nosiči. Na Kobylance (1054) jsem se tedy ze žluté odpojil a sjel k nádrži na pitnou vodu Šance po cestě. Po cyklo 461 jsem Šanci objel a v osm našel parádní turistický přístřešek - altán v obci Staré Hamry. Lavice byla dost široká, tak jsem se navečeřel a uložil na ní ke spánku. Tentokrát bez mytí, k nádrži na pitnou vodu se nesmí.
Datum: 10.6. Průměrná rychlost: 18.6 km/h Trek View
Vzdálenost: 196.6 km Maximální rychlost: 65.9 km/h
Nastoupáno: 2490 m Čas v sedle: 10 h 34 min
Javorníky, Vsetín, Holešov, Kroměříž, Vyškov, Brno. Vyspal jsem se krásně a ráno vstával opět brzy. V půl šesté už jsem šlapal vstříc Javorníkům. Po cyklostezce 461 jsem pokračoval kolem Ostravice k soutoku Bílé a Černé, a po cyklo 6176 pokračoval kolem Bílé Ostravice a Smradlavy. Navštívil jsem její sirný pramen, který opravdu zapáchá sirovodíkem, tak jsem pokračoval urychleně dál po 6176 až na Bumbálku - hraniční přechod na Slovensko. Kousek po asfaltu a hned zase do terénu po červené kolem Dupačky a Oselné do Sedla pod Lemešnou (800). Odtud jsem jel po asfaltové cyklostezce 2401 vzhůru na Butorky 975 a po červené až na nejvyšší horu Javorníků - Velký Javorník (1071). Ten je ovšem na Slovensku, nejvyšší horou na české straně je Malý Javorník (1019), ke kterému jsem se dostal po červené hřebenovce. Cestou jsem ovšem prorazil duši - jediný defekt, který mě za celou dovolenou potkal. Z Malého Javorníku jsem ještě pokračoval po červené do Frňovského sedla, ze kterého vede parádní sjezd po žluté k nádrži Karolínka. Ta má pěknou sypanou hráz a nedaleko je i obec, ve které na náměstí výborně vaří. Zdržel jsem se na hodinový oběd, zvážil další postup, počasí a síly atd. Bylo poledne, v nohách 50 km a já jsem se rozhodl dojet dalších 150 km do Brna. Tedy aspoň to zkusit. Po cyklostezce 50 kolem Vsetínské Bečvy se jelo parádně. Před Vsetínem jsem odbočil na cyklostezku Hornolidečská magistrála. To byla ovšem úplně jiná liga. Zoraná lesní cesta, kopec jako kráva, do toho přišel déšť a mírná únava. Zkrátka nic, co by se na odpolední 150 km vyjížďku hodilo. Ve Lhotě u Vsetína mají ovšem samošku, ve které se dá vyčkat, až přejde přeháňka, nakoupit svačinu a chvíli odpočinout. Údolní cyklostezky jsou v této oblasti opravdu parádní. Když se vyčasilo, pokračoval jsem po cyklo 46 a 5036 přes Slušovice a Fryšták do Holešova, kde jsem si dal za slunečného počasí svačinu a pokračoval po cyklo 5033 do Kroměříže. Po silnici 47, která kopíruje dálnici, jsem přejel Hanou do Vyškova a za bolestí v sedací části těla dojel ještě za světla do Brna. To jsem ještě musel celé přejet až k Bystrci, kde mě čekala u sestry doma večeře, plná vana a čistá postel. Jaký luxus po třech nocích venku.
Datum: 11.6. Průměrná rychlost: 21.7 km/h Trek View
Vzdálenost: 145.3 km Maximální rychlost: 56.5 km/h
Nastoupáno: 2004 m Čas v sedle: 6 h 41 min
Brno, Ketkovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Dačice, Jindřichův Hradec. Po náročném dojezdu do Brna jsem vyspával, dlouho snídal a balil se na cestu domů, do Jindřichova Hradce. Ten den mě nečekal žádný velký kopec, tudíž odpočinková jízda. Vyjel jsem z Brna před půl desátou po Staré dálnici, což je zajímavý zážitek - jako po dálnici na kole. Po hlavní do Rosic a po Stezce permoníků a Hornické přes Zakřany a Lukovany do Ketkovic. Odtud je po cyklostezce 5199 velmi pěkný lesní úsek k Oslavě a do Senorad. Po Pivovarské cyklostezce jsem dojel k nádrži Dalešice a dále přes Hrotovice do Jaroměřic nad Rokytnou, kde jsem si dal oběd. Mraky se honily, ale dosud nepršelo, což se změnilo hned, jak jsem opustil možnost přístřeší. Zmokl jsem jen trochu a pokračoval k Dačicím. Tam jsem v rychlosti posvačil a po cyklostezkách 1242 přes Český Rudolec a 1241 přes Kaproun dojel do Člunku, odkud už je to do Jindřichova Hradce přes Hospříz po hlavní jen kousek. Rychlá, nenáročná vyjížďka. Po sedmé hodině už jsem byl doma u maminky, kde mě opět čekala parádní večeře a plná vana.
Datum: 13.6. Průměrná rychlost: 19.5 km/h Trek View
Vzdálenost: 145.9 km Maximální rychlost: 59.8 km/h
Nastoupáno: 2090 m Čas v sedle: 7 h 28 min
Třeboňsko, Novohradské hory, Lipno. Po celém dni volna, kdy jsem provedl údržbu kola a odpočinul si, jsem vyrazil brzy z Jindřichova Hradce dál na jih. Dedy mě poctil svým doprovodem, což bylo příjemné, nejet stále sám. Z Hradce jsme vyjeli po cyklo 1236 do Stráže nad Nežárkou, po žluté na Čoudkův vrch u Libořez, a přes Žíteč do Chlumu u Třeboně. Po cyklo 1011 jsme dojeli k Suchdolu nad Lužnicí a dále po silnici do Nových Hradů. Tam jsme navštívili hrad, nakoupili svačinu a museli se rozloučit. Dedy se vracel zpět, zatímco já pokračoval přes Horní Stropnici, Podhorskou Ves a po cyklo 1192 do Pohoří na Šumavě. Na Kamenec (1072) jsem dojel odbočkou z cyklo 1193, po které jsem pokračoval kolem hranic. Cestou jsem se napojil na červenou, po které jsem dojel do Svatého Kamene a po greenway 34 jsem pokračoval do Dolního Dvořiště. Rychlá svačinka a už jsem to valil po červené do Rožmberka nad Vltavou. Cestou mě ale zastihl déšť, a tak jsem se na hodinku schoval v kapličce. Trochu jsem si pospal a po červené, prakticky potokem, sjel do Rožmberka, odkud jsem pokračoval po cyklo 7 Vltavská do Vyššího Brodu, kde jsem sháněl náhradní duši za tu proraženou z Javorníků, a dále po sedmičce kolem Vltavy až na Lipno, kde jsem se ubytoval v kempu ve stanu s podsadou. Sotva jsem uklidil všechny věci včetně kola dovnitř, začlo hustě pršet, a já jsem byl rád, že si mohu dát večeři v místní restauraci.
Datum: 14.6. Průměrná rychlost: 17.1 km/h Trek View
Vzdálenost: 142 km Maximální rychlost: 61.9 km/h
Nastoupáno: 2697 m Čas v sedle: 8 h 18 min
Šumava. Ve stanu jsem se vyspal parádně, ačkoli v noci dost pršelo, a tak mi ani nevadilo, že recepce otvírá až v osm a já tak musím vyjet o něco později. Lipno jsem objel po pravém břehu po cyklo 7 přes Přední Výtoň, Frýdavu až k Pestřickému vrchu, kde jsem se odpojil a po cyklo 1033A a 1028 dojel na Rakouskou cestu, přejel hranice a po cyklostezce Hochwald Mountainbike Runde 806 dojel pod Plechý z rakouské strany. Mimo k tomu určené trasy se na kole v I. zóně Šumavského národního parku jezdit nesmí, a tak jsem popojel už jen kousek, co byla pěkná cesta a po červené kolem kříže Maria Weissenberger stoupal až na vrchol. Terén je zde tak obtížný, že je těžké kolo i nést, jet by se nedalo vůbec. Na Plechým (1378) jsem se těsně po poledni vyfotil s křížem HOŘE ZDAR a zpět po červené jsem snášel kolo pod Plechý a dále po žluté přes Kamenné moře k Plešnému jezeru. Po cyklo 1029 jsem rychle sjel do Stožce, po 33 a 1025 do Strážného, 1037 a opět 33 kolem Teplé Vltavy na Kvildu, kde jsem si dal večeři. Na Horskou Kvildu jsem pokračoval po cyklo 331 a protože se po modré kolem Hamerského potoka nesmí, objel jsem tento zákaz po parádní lesní cestě Hamerskými svahy. Dále jsem pokračoval po cyklo 33 Otavská přes Srní, Prášily k Malému Boru a po cyklo 2093 do Javorné. A protože už se schylovalo k západu, předpověď počasí na následující noc a celé dopoledne byla velmi deštivá, odhodlal jsem se ubytovat v penzionu U Silnice, což byl opravdu zážitek. Obsluha v podroušeném stavu, charakterem spíše přízemní, restaurace zakouřená, ubytování nepěkné. Bylo zde ale čisto a klid, tak jsem to na jednu noc přetrpěl, lepší než venku moknout.
Datum: 15.6. Průměrná rychlost: 20.5 km/h Trek View
Vzdálenost: 90.8 km Maximální rychlost: 63.7 km/h
Nastoupáno: 1553 m Čas v sedle: 4 h 25 min
Všeruby a Český les. Noc v penzionu jsem přežil pěkně, dal si vydatnou snídani a protože venku stále vydatně pršelo, odpočíval jsem v pokoji, rozmýšlel kudy dál a trochu i podřimoval. K obědu jsem si dal ještě kachnu a vyrazil po zelené do Oldřichovic, po cyklo 2047 přes Dešenice do Nýrska a po silnici 190 přes Všeruby do České Kubice, kde už se Český les začíná zvedat. Po červené jsem dojel na rozcestí pod Čerchovem, po zelené vystoupal až k rozhledně na Čerchově (1042), na kterou se mi i přes nevhodnou hodinu podařilo dostat. Bylo šest odpoledne a já jsem snědl vše k jídlu. Rychle jsem sjel po zelené zpět na rozcestí a dále po červené do Capartic, po cyklo 2287 přes Klenčí pod Čerchovem a 2141 přes Meclov dojel do Horšovského Týna pro večeři 10 minut před zavíračkou. Jídlo vyřešeno, teď už jen najít vhodné místo k přenocováni. To jsem našel nedaleko obce Semněvice na vyhlídkové věži. Luxusní turistický dvoupatrový přístřešek.
Datum: 16.6. Průměrná rychlost: 18.5 km/h Trek View
Vzdálenost: 160.1 km Maximální rychlost: 64 km/h
Nastoupáno: 2472 m Čas v sedle: 8 h 39 min
Kladruby, Karlovy Vary, Krušné hory. V noci jsem se venku příliš nevyspal, a tak jsem už v 5:40 šlapal po cyklo 2209 a 2223 do Kladrub. Po silnici jsem přejel do Benešovic a po cyklo 2211 a 2212 přes Černošín, Křepkovice, u kterých vyvěrá v lese starodávný pramen přírodně sycené kyselky, až do Kláštera u Teplé. Z Teplé jsem pokračoval po cyklo 362 a 2026 až do Karlových Varů. Tam jsem se prošel městem, ochutnal několik místních pramenů, doplnil minerály a pokračoval do Ostrova a po cyklo 2005 přes Jáchymov, Suchou, pod Klínovec. Na vrchol jsem vyjel po červené. Poslední vrchol českých pohoří nad 1000 m n.m. zdolán. Klínovec (1244). Dostavila se euforie i povzdechnutí: "To je vše?" Bohužel. Teď už jen po červené dolů, po cyklo 2011 objet Macechu a po cyklo 23 pokračovat až do Měděnce. Nedalo mi to, a tak jsem si ještě vyšlápl Mědník (910), v jehož útrobách se skrývá bývalá štola pro těžbu mědi. Z Měděnce jsem sjel po modré a cyklo 35 do Klášterce nad Ohří a kolem Ohře dojel do Kadaně, kde mě ubytoval Dedy. S ním jsem druhý týden dovolené začínal a budu ho u něj i končit.
Datum: 17.6. Průměrná rychlost: 24.6 km/h Trek View
Vzdálenost: 117.5 km Maximální rychlost: 58 km/h
Nastoupáno: 1026 m Čas v sedle: 4 h 46 min
Z Kadaně domů, kruh se uzavírá. Celé dopoledne opět hustě pršelo, a tak mě nechal Dedy vyspat. Před třetí hodinou už déšť ustal, odvezl jsem Dedymu klíče od bytu do práce, po cyklo 3115 jsem se vrátil do Kadaně k Ohři a po cyklo 6 vypálil k Žatci. Protože bylo dost pozdě, zkrátil jsem si cestu po silnici, ze Žatce už jsem opět pokračoval kolem Ohře po cyklo 6 krásnými chmelnicemi. Až do Loun jsem nedojel, ohnul jsem to přes Zeměchy do Cítolib, odkud jsem jel po cyklo 202 přes Smolnici do Panenského Týnce. Krátká svačinka a už jsem valil dál přes Úherce, Klobuky, Zlonice, Žižice, Třebušice, Koleč, Zákolany, Kováry, Noutonice, Velké Přílepy, Úholičky až do Roztok. Velmi rychlý návrat domů, kdy jsem za celkových pět a čtvrt hodiny ujel necelých 120 km.

Mgr. Karel Fišer | Programování | Počítače | Kolo | Kontakt